Obří politicky motivované čistky aktuálně probíhají na ministerstvech životního prostředí, zahraničí, místního rozvoje, práce a sociálních věcí a v dalších rezortech. Mimo to vláda oznámila záměr zrušit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média. Co tyto kroky znamenají pro český stát? Je možné řídit ministerstva jen podle ideologie a propustit odborníky? A co na to Andrej Babiš, který stále dělá, že s tím nemá nic společného? O tom si v novém dílu Studia Alarm povídají Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Stanislav Biler.
Má smysl v souvislosti s tím, co právě dělá vláda Andreje Babiše, mluvit o jakési české verzi trumpovského Projectu 2025, tedy o plánu na ovládnutí českého státu?
Stanislav Biler: Rozhodně ano. Rétorika opírající se o úspory ve státní správě je nesmyslná. Ani Spojené státy tím, co dělal Elon Musk se svým pseudoúřadem DOGE, nic zásadního neušetřily. O úspory rozhodně nejde. Jde o to vyčistit státní správu od lidí, kteří vám překážejí v tom, abyste ji ovládli. Pak na tato místa dosazujete své lidi nebo práci zadáváte externistům, aby psali zákony některým subjektům na míru. Tomu, že někde na platech ušetříte pár milionů a v důsledku toho přijdete o miliardy, může říkat „úspory“ jenom blázen – anebo Andrej Babiš.
Pavel Šplíchal: Je to podobné jako by chtěl někdo ušetřit na tom, že nebude dětem kupovat boty. Ušetříte třeba tři tisíce za boty. Když máte tři děti, tak ušetříte devět tisíc za rok.
Stanislav Biler: A dvě děti pak dostanou zápal plic a skončí na JIPce.
Mluvili jsme o Filipu Turkovi a jeho skandálních výrocích o úřednících na ministerstvu životního prostředí. Mluvil o nich jako o parazitech, které je potřeba deratizovat. Vypadá to, že ministři a zmocněnci vyhazují lidi na základě politických názorů, což už je prakticky na hraně zákona. Jak je možné proti tomu bojovat?
Pavel Šplíchal: Mám pocit, že lidé na ministerstvu životního prostředí se nevzdávají. Jsou odhodlaní to nějakým způsobem vydržet a udržet provozuschopnost ministerstva. Je ovšem otázka, jak dlouho jsou schopní to vydržet, protože entuziasmus se časem vyčerpá a každodenní šikana může být velmi nepříjemná… Najdeme tam řadu expertů – rozumějí energetice, plynu, jsou to ekonomové, právníci…
Nebude pro ně tedy problém najít si jinou práci…
Pavel Šplíchal: Najdou si lepší a lépe placenou práci. Bez stresu. Důležité jsou také demonstrace, kde člověk zjistí, že na to není sám. A pak taky něco, co se děje hodně ve Spojených státech, kdy se lidé brání soudně. Je možné to řešit skrze žaloby a vzdorovat tímto způsobem. Má cenu bojovat, mluvit do médií a upozorňovat na to, co se tam momentálně děje.
Stanislav Biler: Já bych tedy ještě připomenul, že v parlamentu máme také opozici, která toto téma zatím nechává v podstatě ležet ladem. Myslím si, že to je také tím, že na argument, že je potřeba vyhodit lidi kvůli úsporám, nemá prakticky co říct, protože s tím souhlasí. Hledají pro to obtížně slova, protože Andrej Babiš je v podstatě radikalizací jejich vlastní rétoriky. Boj proti politickému a společenskému vlivu superbohatých rozhodně nepatří do jejich politického rejstříku. S těmito problémy si neumějí nijak poradit.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás