Na Írán momentálně útočí Spojené státy a Izrael. Válčí se také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh, a i zde umírají civilisté. Bojuje se ale i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se vlastně se světem aktuálně děje a jestli nevstupujeme do velkého globálního konfliktu. O tom jsme si povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR.
Jak čtete to, co se děje v Íránu? O co se Američané a Izraelci pokoušejí? Čeho chtějí dosáhnout?
U Spojených států je pro nás pamětníky, kteří si vzpomínáme, jak George W. Bush vedl USA do Iráku, trochu problém, že musíme srovnávat Trumpa s Bushem a Irák s Íránem – zvláště když slyšíme některé české komentátory, kteří tehdy obhajovali válku v Iráku a dnes ji podobnými argumenty obhajují znovu. Hlavně tedy v těch prvních dnech, teď už jsou mírnější. Trochu to tlumí, protože si uvědomují, že se kvůli této válce řítíme do světové ekonomické krize.
Které komentátory máte na mysli?
Třeba Romana Jocha, který napsal knihu Proč právě Irák?, ale není to jen on, i řada dalších. Opakovali izraelský argument, že Írán všechny ohrožuje svým terorismem a že vyvíjí nebo se pokouší sestrojit nukleární zbraň. Že je zkrátka hrozbou nejen pro Izrael či Spojené státy, ale pro celý svět. To se velmi podobá tomu, co říkal George W. Bush o invazi do Iráku. Ale je tam taky obrovské množství rozdílů. První rozdíl spočívá právě v tom, že pro pochopení americké intervence jsme tehdy potřebovali ideologii. Dnes potřebujeme psychologii. A já jsem odborník na ideologii. Já jsem nikdy nečetl žádnou knihu o narcismu stárnoucích sedmdesátníků, megalománii, různých patologických úchylkách. Nevím, jestli jsem v tomto ohledu vhodný odborník.
Přesto se vás musíme zeptat, jak chápete americkou ochotu zapojit se do války proti Íránu?
Skutečně mi přijde, že ten problém je psychologický, nikoliv ideologický. Protože z ideologického hlediska by Trump neměl s touto válkou souhlasit – vzhledem k ideologii jeho voličské základny MAGA. Podobně ideologicky se na to dívá i viceprezident J. D. Vance, influenceři i řada lidí z Trumpovy administrativy.
Co máte přesně na mysli? Jaký je tam ideologický problém? Proč by jim ta válka měla z ideologického hlediska vadit?
MAGA hnutí se od samotného začátku vymezovalo proti republikánskému establishmentu, který vládnul za dob Bushovy administrativy a který skutečně hlásal globalistickou ideologii šíření lidských práv a demokracie po celém světě. Když nastupovalo MAGA hnutí a Trump, tak se jim tento neokonzervativní establishment podařilo vytlačit tvrzením, že toto není úkolem USA. Že Amerika nemá být světovým policajtem, že nemá šířit lidská práva a demokracii. Tvrdili, že se má starat především sama o sebe – America First! Hlavně se starejme o Ameriku, až potom se můžeme věnovat něčemu jinému. Mluvčí MAGA, kteří proti Trumpovi nyní vystupují, jsou v tomto konzistentní. A v obou prezidentských kampaních Donalda Trumpa to bylo velké téma. V pos edních volbách jsme to zaregistrovali i u nás v Česku, protože Trump kritizoval především angažmá Spojených státu na Ukrajině. Kamalu Harris líčil jako válečnou kandidátku, zatímco on měl být prezidentem míru. To byla opravdu velmi podstatná věc. Ideologie America First se dá do jisté míry dát do souladu s Monroeovou doktrínou. Tedy s tím, že Spojené státy rozšiřují svůj vliv v západní hemisféře. Ale intervence do Íránu se z tohoto hlediska obhájit nedá.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
