Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky? Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. „Lidé na ulici si nemohou po tom, co se vrátí z nemocnice, lehnout do postele, udělat si čaj, dobře se najíst a odpočívat. Vrací se zpátky ven, na lavičku,“ říká Filip. Pro takovou činnost musíte mít srdíčko, říkají hosté. Zatímco podle nich Medici na ulici řeší důsledky problému, bezdomovectví se má řešit na mnohem systémovější úrovni. Proč v Česku musí takovou základní službu zajišťovat neplacení dobrovolníci, zatímco v zahraničí je chození do terénu součástí běžné zdravotnické praxe, ptají se.
Kruh se v Moshpitu uzavírá. V podcastu není moshpit pod stageí, ale za majkem. V podcastu řešíme společenská témata, kdy do sebe – stejně jako na koncertech – narážejí a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Moshpit je od mladých lidí pro mladé lidi. Tvoří ho společně posluchači, hosté i moderátoři.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás