Na pražské Palmovce se sešly necelé dvě stovky lidí na solidární demonstraci za ostravskou kolonii Bedřiška. Unikátní komunita na Bedřišce, která dokázala vlastními silami zlomit prokletí osudu vyloučené lokality a vytvořit příjemné sousedství, dlouhodobě čelí šikaně úřadů, zejména ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Vše se navíc zhoršilo v posledních letech, kdy z primátorského křesla Ostravy v roce 2023 odešel Tomáš Macura, který Bedřišku do určité míry politicky kryl. Nový primátor Bedřišku ale chránit nechce. Vedení obvodu Mariánské Hory a Hulváky v čele se starostou Patrikem Hujdusem od té doby stupňuje na sousedství dřevěných finských domků tlak. Rád by tu jednou postavil rezidenční bydlení pro vysokopříjmové skupiny, i když kolem budoucnosti oblasti se dost mlží.
V posledních pár letech se komunita zmenšila na pár desítek lidí a několik „fiňáků“. Smlouvy nájemníkům nejsou dál prodlužovány, je na ně vyvíjen nátlak, aby odešli a prázdné domy jsou protizákonně bourány. Přesto, že se nechovají v souladu se zákony, místní politici neváhají vyhlašovat, že likvidaci Bedřišky postupně dokončí.
Bedřiška se proto stala nejen symbolem naděje, ale také místem solidarity, kterou jí vyjadřují různé české kolektivy jako Limity jsme my nebo jednotlivé osobnosti, včetně například zelené poslankyně Ireny Ferčíkové Konečné. Součástí této solidarity byla i tato nedělní demonstrace, po které následoval pochod na Štvanici, kde byl ve Fuchsu připravený program zaměřený právě na bydlení a sebeorganizaci, ale také koncerty s tím, že výtěžek půjde na konto Bedřišky. Samotnou komunitu zastupovala Eva Lehotská, která také promluvila na demonstraci.
„Doufám, že to, co se děje na Bedřišce, nebude pravidlem i jinde. Byť jsem to, že jsou nájemníci podrobováni neustálému tlaku k odchodu, zažila i v Karviné, v Doubravě, na Hrabové. Dokonce i v Praze 10 se lidé potýkají s nepříjemnými tlaky městské části. Jsem ráda, že tu jsou lidé, kterým záleží na lidech na okraji. Politikům tím vzkazujeme jednu věc, nepřekážejte ale pomáhajte! Nejsme tu my pro ně, ale oni pro nás! Moc děkujeme všem z Bedřišky!“ Později odpoledne pak Eva mluvila také na přednášce ve Fuchsu.
Další mluvčí zmiňovali právo na město, právo na bydlení a domov. V tomto duchu promluvila také Zuzka z organizace Jako Doma, která sama pochází z náročného prostředí, dlouho žila na ulici a bojovala se závislostí. „Pro obyvatele Bedřišky to taky určitě není jen o bydlení, ale je to domov. Místo, kde mají lidé vazby. Všichni, kdo tu jsme, tak víme, jak je cenné mít stabilní místo, kde se cítíme bezpečně, kde máme přátele, kde máme domov, a že to není ideální ho ztratit. Vystěhování této osady tak není jen ztráta domů, baráků, ale přichází se tím i o vztahy, důvěru, kulturu, podporu. Sama jsem přišla o bydlení a nechci, aby ho ztratili i jiní,“ řekla Zuzka.
Po dalších projevech se dav vydal z Palmovky až na ostrov Štvanice. Tam byl ještě před zahájením programu přečten zbytek projevů. Mluvčí Iniciativy nájemníků a nájemnic velebil vzájemnou organizaci, právě díky ní je na Bedřišce ještě o co bojovat, právě organizace nájemníků (nebo kohokoliv jiného) může lidi spojit a donutit politiky a mocné k pozitivním změnám. V klubu Fuchs následovaly přednášky a koncerty až do večera. Vše jako benefice pro Bedřišku.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás