Název letošní kampaně Alarmu „Oligarchii se nepřizpůsobíme“ jsme vybrali s ohledem na stále agresivnější politiku nejbohatších lidí planety. Doby, kdy oligarchie byla tématem hlavně pro levičáky, kteří poukazují na ekonomické nerovnosti a z nich plynoucí nebezpečí, jsou pryč. Toto období skončilo – oligarchie se nedá přehlédnout a stále rychleji mění společnost i politiku. Koncentrace moci v rukou několika nejbohatších dnes musí zajímat všechny, kterým záleží na zachování liberální zastupitelské demokracie.
Známá fráze, že budoucnost ještě není napsaná, je v těchto měsících ještě naléhavější než kdykoli v posledních několika dekádách.
V USA se oligarchie rozhodla, že se nenechá omezovat demokratickým státem, a dělá všechno pro jeho zničení. Zprávy z USA stále častěji připomínají dystopickou společnost, ve které speciální jednotky terorizují obyčejné lidi, zatímco zemi vládnou superbohatí oligarchové. V Česku před pár měsíci vznikla vláda, která tu americkou nepokrytě obdivuje. Zatímco uprchlíci Andreje Babiše vytáčeli do běla a chtěl před nimi bránit Evropu i Česko za každou cenu, Grónsko nebránil (ani verbálně). Ohrožení Evropy v podobě Putina a také Trumpa nechává naši vládu celkem klidnou.
Oligarchizace médií jde ruku v ruce s oligarchizací společnosti a ekonomiky. S tím, jak nerovnost dostává naprosto neobhajitelné a absurdní rozměry, přestává stačit neoliberální mantra, že si „za svůj osud může každý sám“, a nastupuje sadistická radost z utrpení. Symbolické i skutečné násilí přitom míří na ty nejslabší. Stačí se podívat na česká média v rukou oligarchů, kde se omlouvá i střílení lidí v ulicích Ameriky ze strany složek federální vlády.
Ministr Petr Macinka už ani netvrdí, že v rozpočtu ušetří peníze za údajně „rozežrané“ neziskovky, ale přímo volá po „zelené krvi“. Vysmívá se environmentálním pedagogům, kteří si mají najít jinou práci, protože on je seškrtá. Ekologické vzdělání v Česku zkrátka nechceme. A dohled nad kapitálem v podobě státních úřadů taky ne. Škrtáním vládních úředníků koneckonců začal svoje druhé prezidentství i Donald Trump – a motorista Macinka ho následuje.
Součástí trumpismu je také útok na vědu a odmítání jejích zjištění. Babiš a jeho vláda ani v tomto nezaostávají. Macinka vyhlásil „konec klimatické změny“ a Babiš pár týdnů nato oznámil, že covid byla habaďůra. Premiér tak jasně ukázal, že bude dělat a říkat cokoli, aby si udržel moc. Nectí přitom důstojnost nikoho, dokonce ani tu svoji.
Co v takové situaci mohou dělat média? Především si ani v takto vyhrocené politické realitě nesmíme nechat vnutit svět, kde existuje pouze právo silnějšího. Nesmíme si nechat vnutit představu, že nemáme jinou možnost, než se s tím smířit. Nesmíme zapomínat, že absence lidskosti, solidarity a vzájemnosti souvisí s asociálním ekonomickým systémem. A ten nepřišel s Trumpem ani s Babišem a Macinkou.
I když samotná média nestačí, všichni potřebujeme informace, kontexty i analýzy tvořené bez vlivu zájmových skupin a velkých peněz. Závislost médií na velkých penězích nebo přímo vlastnictví médií oligarchy podrývá důvěru mediálních domů, které pak fungují jako PR agentury vydávané za novinařinu. Pod tlak se nyní dostanou také veřejnoprávní média, ze kterých se vládnoucí ultrapravicová koalice nejspíš pokusí udělat další poslušnou a vyprázdněnou platformu, která bude za všechno vinit Green Deal, uprchlíky, levici a „politické neziskovky“.
Proto je důležité podporovat nezávislá média. Pokud můžete, podpořte Deník Alarm. Jsme a budeme tu pro naše čtenářstvo zdarma – jako médium hlásící se k solidaritě a demokratické levici nechceme psát za paywallem. Věříme, že naše články mají být pro všechny, a víme, že ne všichni si mohou dovolit platit si za exkluzivní přístup. Solidaritu proto uplatňujeme i v systému dárcovství.
Známá fráze, že budoucnost ještě není napsaná, je v těchto měsících ještě naléhavější než kdykoli v posledních několika dekádách. Budoucnost je otevřená.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás