Na nové vládě možná bude hezké, že si v ní každý může najít svou personalizaci nepřijatelnosti. Může jí být hajlující podvodník Filip Turek coby ministr zahraničí. Nebo Klausův politruk a sluha fosilní oligarchie Petr Macinka na životním prostředí. Vybírat lze ale i v Parlamentu. Je tady Tomio Okamura, v podstatě žijící legenda české ultrapravice. Sedí v Poslanecké sněmovně už 12 let a tentokrát to bude v podstatě poprvé, kdy bude muset něco dělat – samozřejmě vyjma obvyklého lobotomického opakování několika vět, které si sepsal pro daný rok v závislosti na aktuálním společenském a světovém dění.
O jeho vydání soudu by měla hlasovat Sněmovna, v jejímž čele nyní stojí.
Do jedné z nejvyšších ústavních funkcí ve státě přitom míří po historicky nejhorším volebním výsledku. Ve svých prvních volbách v roce 2017 získala SPD necelých 11 procent hlasů, zatímco letos spadla pod 9 procent. V přepočtu přišla o sto tisíc voličů a ve Sněmovně o polovinu poslanců. Hůř už dopadli jen Motoristé. A právě tyto dvě extremistické formace potáhnou Babiše do hnědých vod hlouběji, než by se kdy odvážil sám.
A takový Okamura se v minulosti odvážil do vod opravdu hlubokých až nejhlubších. Na počátku své politické dráhy se soustředil především na kopání do Romů, kdy mimo jiné propagoval myšlenku vystěhování Romů do jiné země nebo se v roce 2011 zamýšlel, že největším multikulturním problémem Česka jsou Romové. Romy však nakonec opustil, tak jako mnoho dalších, a okolo roku 2015 se stejně jako celá krajní pravice přeorientoval na boj proti uprchlíkům a muslimům zvláště.
Od Úsvitu do SPD
V lednu 2015 na svém Facebooku například Okamura sdílel návod či výzvu, jak muslimům u nás znepříjemnit život třeba stalkováním a obtěžováním. Nebyly to ale jeho jediné nápady: „Můžeme chovat pejsky a prasátka jako domácí mazlíčky a chodit je venčit do okolí jejich center, mešit a oblíbených piknikovišť, dávat podnikům v okolí jména jako U Hodného pejska, U Veselého prasátka a podobně. Pokud někde již stojí a funguje taková stavba (a pokud počasí dovolí), nic nezakazuje chodit kolem ní střídmě oblečení, muži i ženy, se psy na procházku, nasměrovat k ní místní bezdomovce ať si tam popíjejí svůj krabicový elixír.“
To bylo dokonce moc i na tehdejší Okamurovy kolegy z jeho tehdejší strany Úsvit přímé demokracie, kteří vyvolali jednání strany a chtěli, ať se Okamura začne trochu krotit. Nakonec si Okamura raději založil jinou stranu, ve které už ho nekrotí vůbec nikdo. A byť téma imigrace z muslimských zemí už není tak aktuální jako před deseti lety, Tomio si ho oblíbil a zůstal u něj.
To nakonec vedlo k děsivé loňské kampani SPD, v níž Okamura strašil „chirurgy z dovozu“. Po fiasku své strany v eurovolbách tak Okamura nakonec zabodoval aspoň trestním stíháním a obžalobou za podněcování k nenávisti. O jeho vydání soudu by měla hlasovat Sněmovna, v jejímž čele nyní stojí. Kauza se promítla také do programového prohlášení vlády, kde je napsáno: „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná. Zajistíme důslednou ochranu soukromí občanů.“ Pro jistotu najde tuto formulaci v prohlášení hned dvakrát.
I přes vytrvalou nenávist ke všemu muslimskému Okamura nezapomněl ani na Romy, kdy třeba na počátku roku 2018 zlehčoval holocaust Romů, konkrétně koncentrační tábor v Letech u Písku. V minulosti myslel i na stejnopohlavní páry, kdy před pár lety ve Sněmovně prohlásil, že kdyby ho adoptoval jako dítě stejnopohlavní pár, raději by skočil z okna. To by možná mohl zrealizovat i bez adopce.
Rok 2022 začal útokem Ruska na Ukrajinu, kde zničující válka pokračuje dodnes. Jinou tragédií konfliktu je u nás Tomio Okamura, který v podstatě od začátku útočí na ukrajinské uprchlíky včetně žen a dětí a veškerou pomoc, které se jim dostává nebo spíše dostávalo. Součástí programu SPD ostatně byla deportace uprchlíků zpět na Ukrajinu a samozřejmě konec humanitární i vojenské pomoci.
A tohoto nejznámějšího českého fašistu, rasistu a xenofoba zvolilo všech 107 poslanců ANO, Motoristů a SPD předsedou české Poslanecké sněmovny. Poslancům v den volby Okamura v krátké řeči pouze řekl, že „bychom měli umět najít společnou řeč i vůli společně pracovat. Já osobně jsem připraven a obrazně podávám ruku každému, kdo je ochotný ji přijmout.“
Více než polovina poslanců vztyčenou pravicí nepohrdla. Ostatně Motoristé i ANO si již od voleb připravují rétoriku relativizující ultrapravici, kdy za větší problém než fašismus považují boj proti fašismu. Nic jiného než boj proti fašismu nás však s Okamurou v čele Sněmovny nečeká.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás