Wellness in Music Survey – tak se jmenuje průzkum, který každý rok provádí americká společnost MusiCares. Zjišťuje v něm, v jaké kondici se nacházejí pracující v hudebním průmyslu. Letos bylo osloveno 3200 respondentů a výsledky ukazují, že na tento segment společnosti krize dopadá hůř než na zbytek obyvatelstva USA a že se jeho podmínky ještě zhoršují.
Začněme zostra: 11,4 % oslovených hlásí sebevražedné myšlenky, což je více než dvojnásobná hodnota, než je průměr v celé populaci. Je to zároveň více než v loňském roce, kdy myšlenky na sebevraždu přiznalo 8 % lidí pracujících v hudebním průmyslu. Největší problém pak mají ti, co tráví většinu času na turné. Z nich na sebevraždu myslí dokonce víc než pětina. Dále přes 15 % respondentů přiznává, že přišli o své kolegy právě z důvodu sebevraždy. Pětina oslovených pak zná někoho, kdo byl sexuálně obtěžován.
Chronickým onemocněním trpí 35 % oslovených, přičemž téměř polovině z nich zasahuje nemoc do výkonu jejich povolání. Data z průzkumu také ukazují, že lidé z hudební branže chodí podstatně méně než zbytek veřejnosti na prohlídky spojené s prevencí různých typů rakoviny.
Zdravotní pojištění má 85 % oslovených pracujících v hudebním průmyslu, což je o osm procentních bodů méně než v celé americké společnosti. Více než polovina pojištěných si ale může dovolit pouze pojištění z federálního programu nebo tzv. Affordable Care Act, který pokrývá jen nejzákladnější nemocniční úkony.
Nevesele vyznívají i statistiky o finanční situaci hudebnictva: 78 % oslovených vydělává méně než sto tisíc dolarů za rok, a tudíž nejsou schopni uživit se jen hudbou. Kromě toho 40 % oslovených odpovědělo, že jejich úzkosti pramení z nedostatku peněz, o depresích z nedostatku financí mluví 32 % oslovených.
„Finanční nejistota u lidí pracujících v hudebním průmyslu není žádná novinka, nicméně množství jednotlivců, kteří mají problém vydělat si na základní životní potřeby, jako jsou bydlení nebo jídlo, je znepokojující,“ komentuje výsledky zpráva, která potvrzuje, že hudebnictvo v USA nemá na růžích ustláno, a v níž se uvádí, že ke zhoršení situace přispěla ekonomická krize i pandemie.
Text vznikl za podpory nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás