Černý humor: Turek a Macinka ministry čehokoli

S Motoristy ve vládě doháníme Východ i Západ současně, respektive ty země, kde se etablovala nebo již vládne extrémním pravice. Před volbami se strašilo především hnutím Stačilo!, kdy se vytáhl starý dobrý komunismus, případně Okamurou, coby ochočeným domácím fašounkem, na kterého už jsou vlastně všichni zvyklí (ne, že by ho to polidšťovalo). Motoristé zůstávali v zákrytu nebo byli hýčkáni coby potenciální koaliční partner. Jen tak se mohlo stát, že útoky na Motoristy v kampani Spolu zcela chyběly a mnozí konkurenční politici k nim vzhlíželi a stále vzhlížejí jako k „autentické pravici“, která se nestydí zvedat pravici až k nebi.

O ty nejlepší výstupy se starají sami Motoristé, třeba když Turek vysvětluje, že mobil půjčuje v hospodě neznámým lidem, které si nepamatuje, a ti mu píší na sociální sítě, co je napadne.

Kdysi sice existovaly časy, v nichž by jen malá část z toho, co kdy Turek napsal na sociálních sítích, stačila, aby se navždy klidil z veřejného prostoru. Nemá cenu na tu dobu už ani vzpomínat. Je to dávno. Dnes Andrej Babiš potřebuje vládnout a nechce vládnout s nikým jiným než s Okamurou a dvojící Macinka–Turek. Okamuru si Babiš srovnal do latě během pěti minut, s Motoristy je to horší. Ti totiž chtějí do vlády a chtějí se soustředit především na to, čemu říkáme kulturní války. Proto chtějí ministerstvo zahraničí, životního prostředí nebo kultury – a k tomu nějakou trafiku pro Borise Šťastného. Parta okolo Motoristů se už třese na to, aby mohla útočit na vše, co nenávidí: progresivisty, neziskovky, levici, LGBTQ+ nebo prostě jen mladé ženy.

Turek píše rychleji, než myslí

V příčetnějším světě by ke konci Turkovy politické kariéry stačily už nacistické symboly, které měl na své závodní helmě, nebo lhaní o tom, zda jel rychlostí dvě stě kilometrů v hodině. Současná kauza spojená se zjištěním Deníku N, že Turek napsal bezpočet rasistických, xenofobních či homofobních komentářů na svých sociálních sítích, by jej měla vyřadit i z pozice řidiče náměstka toho posledního ministra. Ještě ve chvíli, kdy Turek či Macinka mlžili, že citované komentáře Turek nenapsal a navíc jsou patnáct let staré, na Turkových sociálních sítích stále visely jiné, nedávné nenávistné komentáře. V nich masakr muslimů na Novém Zélandě označil za „nezbytný úklid“, jindy zase na adresu studentů bojujících proti klimatické krizi napsal: „Do pece s takovými studenty, hlavně ať si platí školné za své. Špína levičácká.“

Turkova bývalá PR a nově kolegyně ve sněmovně Gabriela Sedláčková zatím přemýšlí v médiích o tom, že Turkovy sociální sítě promazávala, ale asi je měla smazat komplet. To jistě měla – ideálně i s Filipem Turkem. Sedláčková se v posledních dnech objevuje snad ve všech diskuzích na sociálních sítích, kde hájí Turka takovým způsobem, že brzy nejspíš bude muset naopak Turek promazávat sítě Sedláčkové. Třeba když uvedla, že Turek měl doma dva svícny s hákovými kříži jako spousta rodin v Česku: „Bohužel díky štvavé kampani je všichni museli schovat do sklepů nebo prodat, protože jste z toho udělali nacismus.“

Logika příčiny a následků ještě k Motoristům asi nedorazila a směr a plynutí času jsou u nich zpochybňovány vlastně neustále. Sedláčková patří ke konzervativní dezinformační platformě Společnost pro obranu svobody projevu, založené Danielem Vávrou a Vlastimilem Veselým, takže její alternativní přístup k realitě není překvapením. A stejně není překvapením komunikační chaos, který Turek předvádí, když se má o jeho mediální obraz starat paní, která žije ve světě za zrcadlem tak dlouho, že už realitu před ním vůbec nechápe.

A stejně je na tom i formální šéf téhle party Petr Macinka, který sedmnáct let pracuje na různých pozicích pro Václava Klause a později Institut Václava Klause, kde byl nakonec mluvčím. Klaus přitom poslední čtvrtstoletí prakticky zasvětil popírání reality klimatické změny, což je svět, ve kterém se mentálně pohybuje také Macinka. Ten opakuje v různých mutacích Klausovy názory nebo se sám pouští do úvah o zelené krvi, která poteče pod jeho vládou na ministerstvu životního prostředí. Pro Deník To zase prohlásil: „Už vidím zástup nebinárek z ministerstva životního prostředí, jak budou stát na Nuselském mostě a přemýšlet nad svou vnitřní rozervaností z Motoristů, jestli ji nevyřeší tím, že raději skočí dolů.“

Blbý a blbější

Turek a Macinka dělají obří ramena na sociálních sítích a vyhrožují na všechny strany, ale když se pak postaví na tiskové konferenci po jednání s Babišem před média, působí jako dva kluci. Macinka, coby ten o něco chytřejší z dvojice motoristického Pata a Mata, má na starosti mluvení, zatímco o hlavu větší Turek se za ním marně snaží schovat a neustále se rozhlíží na všechny strany, jestli náhodou nepřijede táta Chlad, aby kluky vytáhl z bryndy. Ale nikdo nepřijede, a tak kluci opakují cosi o černém humoru a Macinka deklamuje, že už má napsáno trestní oznámení na Deník N. Jako bychom snad byli všichni na světě první den a nevěděli, že trestní oznámení tu podává kdokoli na kohokoli a v případě politiků pak obvykle ti, kdo nemají v ruce vůbec nic.

Přesto na tiskové konferenci zazní jedna zajímavá věc, a to když se naši motofašisti chopí útoku Donalda Trumpa vůči všem, kdo by chtěli vzdorovat fašismu: „Jednou věcí je nevhodný černý humor se zpožděním patnáct let, ale daleko více mi vadilo, že tady byl tři roky vicepremiérem české vlády Ivan Bartoš, který ne v humoru, ale zcela vážně se účastnil akcí teroristické organizace Antifa,“ vytáhl Macinka zbrocený potem svůj argumentační triumf.

Antifa samozřejmě není teroristická organizace. A Evropa zatím nejsou Spojené státy, a je na nás, aby to tak zůstalo. Evropská ultrapravice nicméně má v Trumpovi svého globálního vůdce, a tak přejímá i jeho tažení proti Antifě. Je to vůbec zajímavá strategie postavit obhajobu tak, že Turek je možná nacista, ale ještě horší je, že Ivan Bartoš byl na demonstraci proti fašismu. Nakonec můžou Motoristé rovnou tvrdit, že Turek sice občas hajluje, ale mnohem horší je, že jiní politici nehajlují nikdy.

A protože Motoristé ani lidé od Babiše na nic lepšího nepřišli, zopakoval totéž o deset minut později také Karel Havlíček. „Tři roky jsme tady měli ministra, který se halil do vlajky Antify. Já tvrdím, že vlajka Antify není jenom na to, aby se nad tím mávlo rukou, je to vlajka teroristické levicové organizace a ten člověk se v ní fotil, a přesto byl v té vládě,“ vykodrcal ze sebe budoucí šéf několika ministerstev, ale hned se to snažil zamluvit, jako by si nebyl jistý, co to vlastně řekl. Ale slova zazněla a hranice toho, co je možné, se posunula zase o kus dál.

Zítřejší norma

Česká pravice na síti X zatím vymýšlí, proč je vlastně Turek navzdory všemu v pohodě. Třeba Radovan Vávra Turka srovnává s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem, který prý byl taky kontroverzní – a podívejte se dnes, jaký je to dobrý a pohodový ministr. Připomeňme nedávné bezprecedentní svolání amerických generálů, kterým Hegseth nadával, že jsou moc tlustí, zatímco Trump sliboval, že americká liberální města budou cvičištěm pro armádu. Nicméně Vávrovo nadšení pro Motoristy nemůže překvapit, když je dobrým přítelem jedné z hlav české hazardní mafie a klíčové postavy Motoristů Richarda Chlada. Ten rovněž nezahálel a na sociálních sítích s maketou zbraně vyzýval k pochodu do ulic na obranu Motoristů. 

Na stejné síti se snažil odhalení novinářky Zdislavy Pokorné shodit konzervativní mediální hochštapler Michal Půr, který se zamýšlí, jak je to skvělý nápad zažalovat Deník N. Stejnou relativizující operaci, jen v delších větách za použití slov „Kundera“, „Žert“, „progresivismus“ a jiných, které mu někdo v redakci poradil, provádí šéfredaktor ultrakonzervativního Echa24 Daniel Balšínek. A s nimi další a další.

O ty nejlepší výstupy se však starají sami Motoristé, třeba když Turek v rok starém videu vysvětluje, že mobil půjčuje v hospodě neznámým lidem, které si nepamatuje, a ti mu píší na sociální sítě, co je napadne. Když Turek ještě propagoval pití sava, byla to ta rozumnější část jeho kariéry.

Navzdory jejich bizarnosti ale sledujeme události, které promění charakter této země. Co dneska vypadá bizarně, bude možná zítřejší normou. A tak se stává normou, že navzdory všemu je Filip Turek stále nominantem na ministra zahraničí a Petr Macinka na ministra životního prostředí. Koketování s nacismem a útoky na menšiny nejsou překážkou pro vstup do vlády a místopředseda nejsilnější politické strany Karel Havlíček považuje za stejně závažné, když se někdo objeví na demonstraci proti fašismu. Tohle všechno jsme zjistili v posledních několika dnech. A v tomhle teď budeme žít.