„Existují věci, za které stojí za to bojovat, i když jejich dosažení není pouze v našich rukou,“ řekl během pondělní tiskové konference španělský premiér Pedro Sánchez. Na ní oznámil kroky, jež Madrid provede vůči Izraeli, který podle Sáncheze páchá v pásmu Gazy genocidu.
Sánchez se hned v úvodu projevu vypořádal s obvyklými obviněními ze strany izraelské vlády nebo španělské (především krajní) pravice. „Židovský národ utrpěl nespočetné pronásledování, zaslouží si mít vlastní stát a cítit se bezpečně. Proto španělská vláda od prvního dne odsuzovala útoky Hamásu,“ zahájil svůj proslov předseda vlády.
Madrid také bude usilovat o nové společné projekty s palestinskou samosprávou v oblastech zemědělství, potravinové bezpečnosti a lékařské pomoci.
„Jedna věc je chránit svou zemi, ale něco úplně jiného je bombardovat nemocnice a nechat hladovět nevinné děti. To je neospravedlnitelný útok proti civilnímu obyvatelstvu, který zpravodaj OSN označuje za genocidu. Šedesát tisíc mrtvých, dva miliony vysídlených z domovů, polovina z nich děti,“ uvedl premiér.
„To není sebeobrana, není to ani útok, je to vyhlazování bezbranného lidu a porušování všech zákonů mezinárodního práva. Mezinárodní společenství není schopno tuto tragédii zastavit,“ opřel se Sánchez do Netanjahuovy politiky.
Devět bodů tlaku
Celkem Sánchez představil devět opatření, kterými chce španělská vláda zamezit dalším bojovým operacím izraelské armády v Gaze a vyvinout na Netanjahuovu vládu další politický a ekonomický tlak.
Madrid nově ukotví v zákoně dekret, který zakazuje prodej nebo nákup vojenského vybavení v Izraeli, což země nicméně aplikuje už od začátku konfliktu v Gaze. V platnost vstoupil také zákaz vplutí lodí převážejících palivo pro izraelskou armádu do španělských přístavů. Stejně tak země nevpustí do svého vzdušného prostoru letadla, která přepravují vojenský materiál pro IDF.
V platnost také vejde zákaz vstupu do Španělska pro „všechny, kteří se podílejí na genocidě a válečných zločinech“, což se podle deníku El País týká například členů izraelské vlády a také armády.
Mimo to bude platit zákaz dovozu produktů z nelegálních osad v Gaze a na Západním břehu Jordánu a Španělsko také omezí konzulární služby pro své občany, kteří obývají v nelegálních izraelských osadách, uvádí deník El Diario.
Španělsko taktéž posílí podporu palestinské samosprávy navýšením počtu vojáků v rámci mise Evropské unie pro pomoc na hranicích v Rafáhu. Madrid také bude usilovat o nové společné projekty s palestinskou samosprávou v oblastech zemědělství, potravinové bezpečnosti a lékařské pomoci.
Pyrenejská země také navýší příspěvek pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě o 10 milionů eur (243 milionů korun), přičemž Španělsko pošle na humanitární pomoc v příštím roce 150 milionů eur (3,64 miliardy korun).
Na správné straně dějin
„Ať celá španělská společnost ví a cítí, že tváří v tvář jedné z nejhanebnějších událostí 21. století stála její země na správné straně historie,“ uvedl španělský premiér. „Sami nedokážeme zastavit izraelskou ofenzivu, ale budeme se o to dál snažit,“ dodal Sánchez.
Izrael slovy ministra zahraničí Gideona Saara obvinil španělskou vládu z antisemitismu. Konání Madridu je podle něj snahou Sáncheze odvrátit pozornost od jeho korupčních kauz.
Dále Saar uvedl, že se vláda zapojuje do „obsedantního aktivismu“, který „má v pozadí vazby na diktátorské a temné režimy: od režimu ajatolláhů v Íránu až po Madurovu vládu ve Venezuele“, uvádí server El Diario.
„Nedostatek historického povědomí o zločinech Španělska proti židovskému lidu, včetně zločinů inkvizice, nucených konverzí a vyhnání Židů, je pozoruhodný,“ dodal Saar.
Šéf izraelské diplomacie mimo to zakázal vstup do země dvěma členkám Sánchezova kabinetu, a to ministryni pro rovné příležitosti Yolandě Díaz a také ministryni pro mládež Siře Rego (obě členky levicového hnutí Sumar). „Je zřejmé, že Díaz, vůdkyně extremistické strany Sumar, zneužívá politické slabosti prezidenta Sáncheze a krok za krokem ho vtahuje do realizace své protiizraelské a antisemitské vize,“ uvedl Saar.
„Jsem hrdá na to, že stát, který se dopouští genocidy, zakázal vstup Siře Rego a mně. Budeme i nadále bojovat za práva palestinského lidu, ať se to panu Netanjahuovi líbí, nebo ne,“ napsala Díaz na síti Bluesky.
„Španělská vláda kategoricky odmítá falešná a pomlouvačná obvinění z antisemitismu ze strany izraelské vlády vůči Španělsku a španělskému lidu, jakož i nepřijatelný zákaz vstupu do Izraele pro dvě členky španělské vlády,“ reagovalo španělské ministerstvo zahraničí. Ještě ten samý den si resort stáhl svou velvyslankyni v Tel Avivu ke konzultacím.
Přerušení vztahů zatím ne
Španělsko spolu například s Irskem patří mezi největší kritiky Izraele od začátku invaze do Gazy. Letos v květnu země vyzvala evropské partnery k uvalení sankcí na Izrael. Premiér Sánchez tehdy poprvé použil pojem „genocida“ ve vztahu k dění v pásmu Gazy, aby o měsíc později zkritizoval členské země EU za neaktivitu v této oblasti.
Jak si ale všímá deník El País, Sánchez se zatím nerozhodl pro přerušení vztahů s Tel Avivem. Přitom právě na to tlačí koaliční partneři socialistů. Hnutí Sumar dlouhodobě mluví o přerušení vztahů nebo alespoň odvolání velvyslance.
Zdroje deníku El País z ministerstva zahraničí ale vysvětlují, že požadavky ze strany hnutí Sumar a Podemos by byly kontraproduktivní a pro Palestinu škodlivé. Španělsko podle nich hájí dvoustátní řešení, přerušení vztahů by ale pyrenejskou zemi z vlivu na řešení situace vyloučilo. Zároveň připomínají, že žádné arabské země, zejména ty, které kritizují Izrael, vztahy nepřerušily, a to ani Palestinská samospráva.
Sánchez zároveň připouští, že dopad rozhodnutí vlády je omezený, protože Španělsko není v konfliktu rozhodující zemí jako například Spojené státy. „Španělsko nemá jaderné bomby. Sami nemůžeme zastavit izraelskou ofenzívu, ale nepřestaneme se o to snažit. Prosazovali jsme rezoluce OSN, poslali jsme humanitární pomoc do Gazy, zablokovali jsme prodej vojenského materiálu Izraeli, prosazovali jsme uznání Palestiny. Bojovali jsme proti lhostejnosti, abychom dali palestinskému lidu naději,“ řekl médiím předseda vlády.
Možný spor s Washingtonem
Zcela pod kontrolou navíc nebudou ani dodávky zbraní proudící přes Španělsko. Podle zdrojů stanice Cadena SER totiž smlouva se Spojenými státy ohledně vojenských základen Rota a Morón nezahrnuje povinnost informovat, kam proudí zbraně na palubách amerických letounů.
Případné „pašování“ zbraní do Izraele přes španělské území by tak mohlo vyústit v diplomatický sport s Washingtonem, upozorňuje El País. Právě Spojené státy jsou totiž suverénně největším dodavatelem vojenského vybavení do Izraele, kdy stojí až za 69 procenty importu.
Naopak export španělského vojenského průmyslu do Izraele je velmi malý. Podle statistik Státního sekretariátu pro obchod činil mezi lednem 2023 a červnem 2024 49,1 milionu eur. Většinu této částky (47,9 milionu eur) ale zahrnovalo 18 obrněných vozidel, která byla montována právě v Izraeli a určena pro filipínskou armádu.
Ohledně nákupu izraelského vybavení španělskou armádou už je ale situace jiná. Od začátku invaze do Gazy nakoupilo Španělsko od Izraele vybavení nejméně za jednu miliardu eur, část smluv ale byla pozastavena. Z oznámených opatření navíc není jasné, jestli se embargo vztahuje i na produkty dvojího užití (jako je elektronika či bezpečnostní systémy), v nichž má Izrael výsostné postavení.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás