Pravý štít demokracie má být antikapitalistický

„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“.

Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat?

V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla.

Právě u Petra Ludwiga v podcastu pak ekonom Tomáš Sedláček halucinuje, že je třeba Havla představit jako vzor mladým mužům po celé Evropě. Namísto reflexe polistopadového vývoje a divokého neoliberalismu, kvůli němuž žije dnes v České republice mnoho lidí v bídě, tvrdí, že „sametová revoluce je opravdu nejkrásnější revoluce v dějinách světa,“ a že by nám ji mohl závidět i Gándhí.

Druhá podobná iniciativa s názvem Jsme mistři zase vybízí k tomu, abychom si „začali zase fandit“. Navazuje tak na představu Petra Fialy, že se lidé v České republice mají dobře a „špatnou náladu“ tu rozšiřují dezinformátoři. To nicméně vůbec neodpovídá žité realitě lidí, které trápí mimo jiné extrémní nedostupnost bydlení nebo například ceny potravin a pád kupní síly domácností.

Demokracie a kapitalismus

„Běžní lidé nemají dnes pocit, že mohou opravdu něco změnit,“ říká Magdalena, když přemýšlí nad rolí peněz a lobbingu v dnešním nastavení parlamentní demokracie. „Tam vidím hlavní problém slučitelnosti demokracie s kapitalismem. Ty systémy jsou podle mě ve spoustě aspektů protichůdné,“ pokračuje Karolína.

„Ne všichni mohou stejně ovlivňovat veřejné mínění a veřejný život. Moc se akumuluje v rukou nejbohatších a korporací,“ doplňuje. Sice máme demokraticky volené zástupce, ale obrovskou roli v debatě hrají právě bohatí donoři, donorky a korporace. Ostatně Štít demokracie měsíčně vybírá 200 tisíc korun na svém Hero Hero. Kampaň Jsme mistři, která tvrdí, že „žít v České republice je výhra“, zase vybrala na své fungování přes tři miliony korun. 

V demokracii je ale podle Magdaleny i Karolíny potřeba, aby všichni lidé měli stejnou možnost se zapojit. To znamená mimo jiné dostatek času se veřejné debaty účastnit a také stejnou možnost propagovat různé politické kampaně. Dokud budou nejbohatší investovat desítky milionů korun do podpory pravicových stran, které jen dále prohlubují nerovnosti, nejde podle autorek podcastu o demokracii v pravém slova smyslu. Rovnost v demokracii totiž nemůže být pouze politická, reprezentovaná rovnými hlasy ve volbách, ale měla by být zároveň i rovností socioekonomickou.

Podle průzkumů Chicagského centra pro demokracii totiž víme, že čím větší nerovnosti ve společnosti panují, tím je demokracie ohroženější. V momentě, kdy je politika dělaná na míru korporacím a pár nejbohatším, mnohem spíše můžeme mluvit o oligarchii. Pokud tedy Štít demokracie s Petrem Ludwigem a Tonym Pášmou plánují v České republice zachraňovat demokracii, měli by v první řadě adresovat enormní majetkové nerovnosti.