Politici nechtějí o interrupcích mluvit. To ale neznamená, že na ně nemají názor

Přinášíme záznam debaty o reprodukční spravedlnosti v České republice a o tom, jak se k ní staví strany, které kandidují do Poslanecké sněmovny.

red

Volby jsou za pár dní. A jak v redakci dlouhodobě sledujeme, přestože se o feministických tématech před volbami skoro vůbec nemluví, neznamená to, že by na ně politici a političky neměli silné názory. Během posledního volebního období jsme mohli hned několikrát zaznamenat, jak se konzervativní síly snaží ovlivnit legislativu. Nejvýraznějším pokusem tu zůstává bohužel úspěšné odmítnutí Istanbulské úmluvy, mezi naopak nevydařené snahy zase patří aktivita poslankyně STAN, která se snažila do těhotenských testů dostat odkaz na poradnu Hnutí pro život.  

Abychom do předvolebního rozhodování přinesli trochu srozumitelnosti, rozhodli jsme se společně s organizací A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague) oslovit kandidující politiky a političky a zeptat se, jaké mají na feministická témata názory. Jak se staví k interrupcím, reprodukční spravedlnosti nebo podpoře bydlení? Z více než 700 dotázaných političek a politiků nám jich odpovědělo jen 270. Z jejich odpovědí vznikly dva interaktivní nástroje – volební mapa a volební kalkulačka.

Abyste se v nich dokázali lépe orientovat, zorganizovali jsme začátkem září debatu, z níž nyní zveřejňujeme záznam. Moderace se ujala novinářka a spoluautorka podcastu Sirény Linda Bartošová, která hovořila s datovou novinářkou a tvůrkyní mapy Kateřinou Mahdalovou, expertkou na antigenderová hnutí Evou Svatoňovou a analytičkou z organizace Fórum 50 % Veronikou Šprincovou. Společně se v rozhovoru snaží odpovědět na otázku: Kdo rozhoduje o našich tělech?

„Směřování ANO se radikálně změnilo po Evropských volbách. Jsou teď součástí Patriotů. Ale Andrej Babiš je obecně hodně nepředvídatelný,“ říká Kateřina Mahdalová. „Viděla jsem fotky Babiše se ženami z České ženské lobby, kde slibuje, že prosadí Istanbulskou úmluvu. A za několik měsíců měl fotku s Alešem Juchelkou a Hnutím pro život,“ připomíná Veronika Šprincová.

„Ukázalo se, že je v České republice veliká podpora interrupcí. Hnutí pro život tak změnilo svou strategii. Na svých stránkách píší, že pomáhají ženám v nouzi, které otěhotněly, a neví, jestli si ‚miminko‘ mají nechat. Snaží se to téma tedy nějakým způsobem obcházet, třeba snahou dostat reklamu do těhotenských testů nebo zavést status těhotné osoby,“ shrnuje Eva Svatoňová. „Vlastně mě nepřekvapuje, že strany neříkají, že chtějí interrupce omezovat. Nepřineslo by jim to žádné politické body,“ dodává.

„Mně z toho vychází jedna dobrá zpráva,“ reaguje Linda Bartošová. „Že feministický tlak má smysl. V tomto případě má jasné výsledky, což je dobré si připomínat a zvědomovat si to,“ pokračuje a zároveň upozorňuje, že feministické principy v politice rozhodně nevyhrály.

Antigenderová hnutí a konzervativní politici se totiž v minulém volebním období namísto interrupcí zaměřili například na téma surogátního mateřství, čímž se snaží komplikovat možnosti (nejen) queer a trans lidí mít děti. „Zaměřili se na jiné menšiny a jiné znevýhodněné lidi,“ shrnuje Bartošová posun konzervativní agendy v České republice.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále