Piráti a Starostové tvořili v minulých volbách koalici a soudě dle jejich programů by ji alespoň na papíře mohly tyto dvě pravicově liberální strany snadno složit také dnes. Jejich programy se překrývají nebo doplňují, rozdíl panuje především v rozsahu a formě. V obsahu ne.
Obě strany se shodnou na Evropské unii, NATO, podpoře Ukrajiny nebo lidských právech, ale zda se lidská práva týkají také Palestinců se ani u jednoho subjektu nedočtete.
Obě strany se opatrným způsobem hlásí k daňové progresi a nutnosti „něco“ udělat s daněmi, což je od populistických programů ANO a koalice Spolu dramatický posun. Starostové mezi svými ekonomickými cíli zmiňují snižování nerovností ve společnosti, zajištění rovnosti šancí nebo odrazování od nakupování investičních nemovitostí. Je skoro s podivem, že ještě nebyli obvinění z komunismu.
Piráti slibují podporu růstu reálných mezd i mzdy minimální. Mezi problémy zmiňují, že lidé s nízkými příjmy platí vyšší daně vysokopříjmové, což chtějí otočit. Navrhují zvyšovat slevu na dani na poplatníka spolu s minimální mzdou a tu pak překlopit do bonusu, aby z opatření profitovali také lidé s nižšími příjmy. Podobné opatření navrhují Starostové. Obě strany také chtějí zavést euro.
Obě strany věnují pozornost krizi bydlení. Piráti slibují 200 tisíc nových bytů či domů a na výstavbu obecního bydlení chtějí použít 20 miliard z evropských peněz. Slibují také zlevnit výstavbu bytů o milion korun odstraněním zbytečných regulací a byrokracie, což zní víc jako efektní claim do kampaně než reálné opatření. Ve výstavbě nových čtvrtí se pak odkazují na Karla IV. Piráti si rovněž myslí, že když posílí garance pronajímatelům, tak bude na trhu více bytů k nájmu, což je spíš fantazie v rozporu s realitou.
V případě bydlení je ovšem na české poměry překvapující rozsah opatření, se kterými přichází Starostové. Ti rozebírají podporu výstavby, jistoty nájemního bydlení, vracení prázdných bytů na trh, omezování nákupu bydlení coby investic a myslí i na podporu zranitelných skupin. Chtějí podporovat obecní nájemní bydlení, zmiňují mladé, sociální i krizové bydlení, což u mainstreamových parlamentních stran nebývá zvykem. V programu například píší: „Po vzoru zahraničních modelů podpoříme vznik kolektivně vlastněných nespekulativních společností, které budou trvale poskytovat stabilní nájemní bydlení.“ Většina zmíněných návrhů by nás posunula civilizovaným směrem.
V případě vzdělávání a školství se obě strany pohybují v podobných mantinelech. Starostové celou kapitolu popsali technokratickým a prakticky nečitelným stylem, jako kdyby chtěli ilustrovat, jak to může vypadat, když někoho ve škole nenaučí se jasně a srozumitelně vyjádřit. Například: „vyhodnocení a případná úprava pilotního roku revidovaných rámcových vzdělávacích programů (RVP) s cílem zajistit jejich skutečnou aktualizaci, redukci obsahu, základní implementační podporu a návazné revize středoškolského kurikula, aby se školní vzdělávací dokumenty staly srozumitelným a živým nástrojem výuky.“
Piráti píší podobné věci stručněji a jasněji, chtějí budovat kvalitní základní školy a více míst na gymnáziích, aniž by ovšem prozradili, jak to udělat, když základní školy zřizují obce a více místům na gymnáziích a podobných obecných školách zase brání kraje pod vlivem lokálních průmyslových manufaktur. Nicméně je třeba ocenit, že Piráti v programu hovoří o nerovnostech ve vzdělání, podpoře školních psychologů nebo sociálních pedagogů. Současně píší, že chtějí zajistit financování školství na úrovni průměru OECD a dodržet závazek 130 procent na platy učitelů bez účetních triků, jako je tomu dnes. A také chtějí motivovat ke studiu na vysokých školách. K tomu třeba Starostové tematizují půjčky a granty, aby bylo studium dostupnější i pro ty, kdo se nenarodili do zajištěných rodin.
Vedle populismu Babišova hnutí a koalice Spolu je pak v případě STANu i Pirátů uklidňující, že se v částech programů o životním prostředí věnují skutečně životnímu prostředí a ne útokům na Green Deal, záchraně spalovacích motorů nebo odmítání emisních povolenek. Starostové toho píší víc, na druhou stranu se Piráti explicitně hlásí k nutnosti přechodu na bezemisní ekonomiku. Starostové věnují více prostoru různým adaptačním strategiím, zdravým lesům, krajině, vodě a podobně.
U Starostů toho celkově ovšem najdete víc a podrobněji, třeba včetně bodů věnovaných rovnosti žen a mužů, menstruační chudobě nebo potírání domácího násilí. Piráti si pak třeba všímají péče o rodící ženy nebo chtějí zajistit lepší pracovní podmínky v sociálních službách a ve zdravotnictví. Obě strany se shodnou na Evropské unii, NATO, podpoře Ukrajiny nebo lidských právech, ale zda se lidská práva týkají také Palestinců se ani u jednoho subjektu nedočtete. Jinou otázkou je, kdo by některé dobře napsané části programu realizoval ve stranách, které čelí personální nouzi až prázdnotě.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás