Z fakult do místních komunit. Jak se za devět měsíců proměnil boj srbské veřejnosti za spravedlnost?

Srbové už devět měsíců bojují za demokracii, svobodu a právní stát. Vláda však pořád mlčí, zatímco studenti se soustředí na zkoušky – v červenci totiž museli ukončit absolutní blokády fakult a částečně obnovit výuku, aby mohli uzavřít ročník a zachovat tak integritu univerzit. Boj však neskončil a navzdory vedru a únavě lidé zůstávají v ulicích. Na studentské protesty navázala sdružení občanů napříč Srbskem, protesty pokračují a ukazují, že s jednotou a vzájemnou podporou mohou Srbové obstát v boji proti režimu Alexandara Vučiće. „Výuka na univerzitách by se měla konat, není spravedlivé ani udržitelné, aby studenti a profesoři nesli tak těžké břemeno sami. Změny, o které usilujeme, se týkají celé společnosti a odpovědnost za ně musí nést všichni,“ popisuje situaci občanka ze sdružení Bežanijska kosa v Novém Bělehradě.

Po velkém protivládním protestu 28. června přišel další důležitý krok – studenti v reakci na brutální zásahy policie vyzvali k občanské neposlušnosti napříč Srbskem.

Vztah studentů a veřejnosti se v probíhajících blokádách vyvíjel a sdružení občanů se nyní stala přirozeným pokračovatelem protestů. „Horké léto pokračuje,“ zněl název protestu, který na čtvrtek 31. července společně svolali organizovaní občané čtvrtí Nového Bělehradu. Cílem bylo spojit občanská sdružení napříč Bělehradem a ukázat tak sílu občanského hnutí a vytrvalost protestů. „Přejdi na naši stranu“ zněla výzva občanům, žijícím na druhé straně řeky, ke společnému přejití řeky Sávy a přidání se k blokádě několika křižovatek v ulici Mládežnické brigády. „Protest konaný ve čtvrtek byl významný, protože demonstroval schopnost sdružení sjednotit se a společně zorganizovat akci. Jednalo se o dosud desátý společný protest, který jasně ukazuje kontinuitu, růst a posilování hnutí,“ popisuje jedna z organizátorek. Zdůrazňuje, že koordinovaná občanská snaha posiluje viditelnost protestů na lokální úrovni a motivuje další místní k zapojení.

Od prvního setkání k společné blokádě

Blokády univerzit v listopadu minulého roku odstartovali studenti fakulty divadelního umění, po napadení protestujících studentů FDU (Fakultet dramskih umetnosti, pozn. red.) podporovateli Vučićova režimu. Brzy se přidaly další vysoké školy napříč Srbskem – v Novém Sadu, Bělehradě, Niši a Kragujevaci. Občané tehdy rychle začali podporovat stávkující studenty účastí na protestech a darováním potravin či hygienických potřeb fakultám v blokádě. Podpora zároveň rostla a postupně začalo být jasné, že se studentské hnutí neobejde bez většího zapojení veřejnosti.

Důležitým krokem ke vzniku společného hnutí se stala iniciativa studentů filozofické, matematické, pedagogické a fakulty sdružených věd, kteří v otevřeném dopise občanům vyzvali k organizaci obyvatel na lokální úrovni a šíření principů přímé demokracie a občanského aktivismu. „Uvědomujeme si, že problémy, kterým čelíme, se již netýkají pouze studentů, ani o nich nejsme povoláni sami rozhodovat,“ prohlásili 9. března v otevřeném dopise občanům studenti.

Lidé napříč Srbskem se začali scházet v místních komunitách svých čtvrtí a obcí a vytvářet takzvané „sbory“ – občanská sdružení, která jim umožnily organizovaně podporovat studenty a čelit lokálním orgánům, které jsou z většiny ovládané zástupci vládní SNS (Srpska napredna stranka). Občané ve sborech rozhodují v plénu a tvoří tak demokratickou alternativu zkorumpovaným samosprávám. „V našem případě se na založení podílelo asi třicet lidí – většina z nich se nikdy předtím ani nesetkala, přestože žili ve stejné čtvrti. Každý nabídl, co mohl, a tak jsme začali. Postupně přicházely nové potřeby, díky nimž jsme se lépe poznali, sblížili a stali se pro sebe opravdovou oporou,“ popisuje svoji zkušenost občanka ze sboru Bežanijska kosa.

Ne všechny fakulty od začátku podporovaly jejich vznik, následně se však ukázalo, že jde o velmi důležitou součást hnutí. Sbory se ze začátku zapojovaly pořádáním charitativních akcí pro studenty, postupně však začaly organizovat protesty na lokální úrovni nebo před vládními orgány a spolupracovat se studenty na organizaci větších akcí. Vztah studentů a sdružení se tak postupně vyvíjel a přerostl ve společný boj.

Po velkém protivládním protestu 28. června přišel další důležitý krok – studenti v reakci na brutální zásahy policie vyzvali k občanské neposlušnosti napříč Srbskem. Tam právě sbory sehrály zásadní roli, když na lokální úrovni zorganizovaly během velmi krátkého času desítky blokád, které paralyzovaly dopravu napříč Srbskem, zejména v Bělehradě. O průběhu blokád jsme na Alarmu podrobněji informovali v našem předchozím textu.

Občanská sdružení po celé zemi se tak v posledních měsících stala přirozeným pokračováním studentského hnutí. Při částečném obnovení výuky na fakultách na ně přešla i organizace každodenních protestů a mobilizace občanů. V dalších městech také udržují kontinuitu protestů – ať už na lokální úrovni, nebo v reakci na vládní kroky a policejní agresi vůči studentům.

Společné požadavky i výdrž

Základní požadavky sdružení i studentů jsou stejné – respekt k zákonu a svobodné fungování institucí, což je minimum, na kterém panuje široký konsenzus. Rozdíl spočívá v tom, že sdružení se jako místní organizace zabývají také specifickými problémy svých komunit: řeší každodenní problémy, iniciují akce a pracují na zlepšení každodenního života ve svých čtvrtích. Kromě toho se očekává, že zůstanou aktivní i po splnění požadavků studentů a budou nadále fungovat jako nezávislá občanská iniciativa kontrolující kroky jakékoli budoucí vlády.

Od prvních studentských blokád s účastí desítek studentů přerostl boj v celostátní záležitost. Protest z 15. března byl označen za největší v historii Srbska s účastí více než 350 tisíc občanů (údaje se liší, studenti mluví až o milionu zúčastněných). Významně se zapojuje i široká veřejnost a organizuje se na lokální úrovni. V blokování ulic a celých čtvrtí je málokdo lepší než právě srbští občané. Jak se bude dění vyvíjet nadále je sice nejisté, jisté je však jedno, Srbky a Srbové jsou odhodlaní a neustupují ze svých požadavků. Blokády a protesty se jim staly každodenními a neustanou minimálně do vyhlášení předčasných voleb.

Autorka a autor jsou spolupracovníci redakce.