„I nejchudší dnes na smartphonech sledují globální panoptikum nerovnosti,“ říká politolog Barša

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat?

Jan Bělíček

Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května společně s festivalem Beseda u Bigbítu pořádali večírek, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme.

Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita – který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovy voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají.

Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie, i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni.

Jaké další milníky nás přivedly k druhému mandátu Donalda Trumpa? A proč ekonomickou krizi po roce 2009 nakonec využila krajní pravice lépe než levice? Odpovědi na tyto otázky najdete v záznamu živého nahrávání debaty v brněnském Kabinetu MÚZ s Annou Pospěch Durnovou a Pavlem Baršou.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]