Začátek roku 2025 byl pro argentinského prezidenta Javiera Mileie hodně divoký. Jeho vláda sice znovu ohlásila úspěchy v boji proti ekonomické situaci a Milei se mohl hřát v přízni amerického prezidenta Donalda Trumpa, v samotné Argentině se ale v dubnu odehrála už třetí generální stávka v jeho prezidentském období. Letadla, vlaky, metro, ale i většina taxíků minulou středu pozastavila přepravu. Zavřené zůstaly také banky, školy nebo státní úřady. Veřejné nemocnice řešily jen urgentní případy.
Nadcházející měsíce ukážou, jestli třiadvacátá půjčka od MMF a Mileiovy radikální reformy vyvedou Argentinu z ekonomické krize. Argentinský prezident, který o sobě mluví jako o libertariánovi, doposud osekal státní dotace, zrušil většinu cenových stropů, snížil počet ministerstev o více než polovinu a propustil přes 42 tisíc státních zaměstnanců.
Šlo o další demonstraci síly ze strany největší argentinské odborové organizace CGT (Confederación General del Trabajo). V současné chvíli se k ní hlásí sedm milionů Argentinců a zahrnuje většinu pracovních odvětví. Po dobu stávky tak v zemi fungovaly takřka jen větší obchody s potravinami a některé autobusové linky.
Právě odbory zaměstnanců v autobusové dopravě se staly jednou z mála výjimek. Jejich zástupci totiž s vládou aktuálně vyjednávají o navýšení mezd. Na výzvy CGT stejně tak nereagovali provozovatelé kaváren a butiků v luxusních čtvrtích Buenos Aires. Přesto ale podle vyjádření samotné vlády vyšla stávka argentinskou ekonomiku na přibližně 880 milionů dolarů (19,3 miliardy korun).
Perón(ismus) žije
Největší odborový svaz v zemi mimo jiné uvedl, že spolu s dalšími svazy pracujících pořádá generální stávku jako „obranu demokracie, pracovních práv a životního minima“. Jde o pokračování měsíce trvající aktivity silných argentinských odborů, které jsou pevně spojené s opozičními perónistickými stranami. Právě odbory (spolu)vynesly Juana Dominga Peróna v roce 1946 do prezidentského křesla.
Nešlo přitom jen o demonstrace či stávky, ale také žaloby na Mileiem hojně využívané prezidentské dekrety. „Stojíme proti vládě, která prosazuje odstranění pracovních a sociálních práv,“ uvedly ve společném prohlášení odbory. „Jediné, co vláda přinesla, je vlna propouštění ve státních agenturách, nárůst míry chudoby a mezinárodního dluhu, což je největší podvod v historii Argentiny,“ doplnil letecký odborový svaz.
Argentinská vláda ale mnoho pochopení pro kroky odborů neměla. „Tato stávka sleduje politické zájmy a nemá nic společného s dělníky,“ reagoval na požadavky Mileiův mluvčí Manuel Adorni. „Je to jeden z posledních vzdechů těch, kteří žijí z vydírání a nátlaku,“ nedržel se zpátky Adorni.
Na opuštěných nádražích v Buenos Aires se mezitím z reproduktorů ozývalo vládní prohlášení kritizující stávku jako „útok na republiku“. Proti stávce se navíc postavili někteří zaměstnavatelé, kteří podle odborů v rozporu se zákonem hrozili snížením mzdy.
Předsedové odborů tak uvedli, že nemají jinou možnost, než tlak na vládu ještě zesílit. Argentinská dolní komora totiž na začátku dubna schválila daňové balíčky a Mileiův návrh zákona o státní reorganizaci. Přestože některé nejkontroverznější články zákona zákonodárci zrušili, odbory vehementně stojí dál proti některým balíčkům, které deregulují trh práce a udělují Mileiovi pravomoc restrukturalizovat a privatizovat veřejné agentury. Návrh zákona aktuálně projednává Senát, který ale ovládá opozice.
Generální stávka je ale podle komentátorů především odrazem zhoršení nálady ve společnosti. Od nástupu Mileie a jeho politiky přišly o práci desítky tisíc lidí a už 15 měsíců v řadě klesá spotřeba domácností.
Čekání na finanční injekci
Stávka i další protestní akce se navíc odehrávaly v době, kdy argentinská vláda jednala s Mezinárodním měnovým fondem o další půjčce. Milei se nakonec s MMF předběžně dohodl na půjčení dalších 20 miliard dolarů. Už tak přitom druhá největší jihoamerická ekonomika stejnému věřiteli dluží 44 miliard dolarů.
Dohoda s MMF tak přišla v poslední možnou chvíli, připomíná NBC. Argentinské devizové rezervy se rychle vyčerpávají, protože vláda zpřísnila pravidla pro tisk peněz a v současné době spotřebovává nedostatkové dolary, aby podpořila kolísající argentinské peso. Rostly tak obavy, že pokud se Argentina na půjčce včas nedohodne, těžce vydobytá úsporná opatření přijdou vniveč.
Aktuální půjčka tak má Mileiovi především pomoci uvolnit přísné devizové kontroly, přesvědčit světové trhy o správnosti své politiky, a přitáhnout tak do země nové investice. Zároveň je nutné připomenout, že tato jihoamerická země od roku 1958 úspěšně žádala o půjčku u MMF celkem už dvaadvacetkrát. Velká část prostředků přitom byla nakonec použita právě na splácení samotného dluhu u MMF, což má za následek velmi negativní vnímání fondu mezi Argentinci.
Nadcházející měsíce tak ukážou, jestli třiadvacátá půjčka od MMF a Mileiovy radikální reformy vyvedou Argentinu z ekonomické krize. Argentinský prezident, který o sobě mluví jako o libertariánovi, doposud osekal státní dotace, zrušil většinu cenových stropů, snížil počet ministerstev o více než polovinu a propustil přes 42 tisíc státních zaměstnanců.
Odpor školství i aerolinek
Milei mezitím poukazuje na fakt, že si stále udržuje značnou podporu mezi argentinskou společností. V lednu jeho kroky podporovalo 47 procent Argentinců, přičemž 43 procent populace (83 procent Mileiových voličů) z aktuálního stavu země viní opozici, která podle nich nenechá prezidenta vládnout.
Popularitu Milei sbírá především na snížení hyperinflace. Meziroční inflace se na začátku tohoto roku zastavila na 66,9 procentech, tedy nejnižší hodnotě od července 2022. Na konci roku 2023 přitom přesahovala hranici dvou set procent. Stejně tak se vláda pochlubila snížením míry chudoby z 53 procent na 38 procent, což ale ani podle argentinských ekonomů zcela neodráží skutečnou situaci, v níž se země nachází.
Kritici mezitím poukazují na to, že snížení státních výdajů vláda dosáhla především osekáním sociálních programů a zmrazením penzí. Velký nesouhlas také vyvolalo zmrazení rozpočtu školství, proti němuž se loni na podzim zvedl asi prozatím největší odpor proti Mileiově vládě. Odbory navíc tvrdí, že ekonomické reformy nejvíce dopadají na nejzranitelnější část společnosti, a to na seniory a nízkopříjmové osoby, což se mimo jiné odráží i v poklesu kupní síly Argentinců.
Milei navíc narazil u svých privatizačních plánů, které se týkaly národní letecké společnosti Aerolineas Argentinas a národní ropné společnosti. Loni v září pak soud v Buenos Aires zablokoval Mileiovu snahu povolit převod argentinských fotbalových klubů do soukromých rukou. Fotbaloví fanoušci se mimochodem postavili nejen proti tomuto návrhu, ale také dalším prezidentovým krokům, a letos v březnu vyšli do ulic v trochu nečekaném spojení se seniory.
Americká podpora
Na začátku tohoto týdne Milei mezitím v Argentině přivítal amerického ministra financí Scotta Bessenta, který vyjádřil „plnou podporu odvážným ekonomickým reformám“. „Jsme přesvědčeni, že Argentina může dosáhnout skvělé budoucnosti pro své občany díky hospodářské politice, která jim zajistí ekonomickou stabilitu a růst,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Návštěva to přitom nebyla náhodná. Týden před americkým ministrem financí totiž Buenos Aires navštívila čínská obchodní delegace, kterou tvořily byznysové špičky této asijské země. Bílý dům se tak podle analytiků snažil Buenos Aires přimět, aby se přiklonilo k USA, což krátce nato čínská ambasáda v Argentině odsoudila. Ještě loni v září přitom Milei nazval Čínu „velmi zajímavým obchodním partnerem, který neklade žádné podmínky“.
Milei zároveň chce potvrdit roli hlavního Trumpova spojence v regionu, v čemž mu teď silně konkuruje salvadorský prezident Nayib Bukele. Zatímco Bukele u Trumpa sbírá body dohodou u deportacích do salvadorských věznic, Milei bude chtít spojenectví mezi oběma zeměmi budovat spíše na ekonomické a také kulturní úrovni, což ukázalo prosincové shromáždění světových konzervativních sil v argentinské metropoli.
Větší pozornost ale bude muset argentinský prezident letos upřít přeci jen na domácí politickou scénu, protože v říjnu zemi čekají parlamentní volby. Pokud bude chtít první libertarián v čele Argentiny dotáhnout svou politickou misi do konce, musí jeho strana zaplnit zatím nedostatečně obsazený kongres. Volby v polovině prezidentského mandátu navíc předznamenají, jaké šance bude mít Milei v roce 2027 na znovuzvolení, o nějž bude podle svých slov usilovat.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás