Podle dat a analýz evropské služby Copernicus v oblasti změn klimatu byl březen celosvětově druhým nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota přízemního vzduchu byla o 1,6 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Za loňským březnem, který byl tím nejteplejším vůbec, zaostal teplotně o 0,08 °C. Současně byl letošní březen dvacátým z 21 uplynulých měsíců, kdy byla teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Podle Pařížské dohody o klimatu jsme tuto hodnotu přitom ideálně vůbec neměli překročit. Posledních dvanáct měsíců navíc průměrné teploty předindustriální éry překročilo o 1,59 stupně.
Podle Samanthy Burgess, vedoucí strategického oddělení pro klima v ECMWF, byl uplynulý březen vůbec nejteplejším v Evropě, kdy průměrná teplota byla o 2,4 stupně vyšší, než tomu bylo mezi lety 1991 až 2020. Současně březen doprovázely srážkové extrémy. Mnohé části Evropy zažily dosud nejsušší březen v historii, zatímco jinde patřil tento měsíc ke srážkově nejvydatnějším za poslední půlstoletí.
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nad průměrem v některých částech Arktidy, nad kanadským arktickým souostrovím, ve Spojených státech, Mexiku, v částech Asie a v Austrálii. Rekordů dosahovaly také teploty moře, kdy průměrná teplota hladiny byla druhá nejvyšší po rekordním loňském březnu. Arktický mořský led dosáhl v březnu nejnižšího měsíčního rozsahu za posledních 47 let satelitních záznamů. Byl to tak čtvrtý měsíc v řadě s rekordně nízkými hodnotami. Antarktický mořský led byl v březnu čtvrtým nejnižším a celkově je prakticky o čtvrtinu nižší, než je průměr.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás