V posledních týdnech se Českou republikou převalila chřipková epidemie. Na sto tisíc obyvatel bylo první únorové týdny nemocných více než dva tisíce lidí. Před intenzitou nemoci se snaží varovat krajské hygienické stanice nebo lokální média. Podobně jako covid i chřipka je velmi nebezpečná a může mít vážné zdravotní následky. V populaci se navíc šíří další respirační onemocnění včetně právě covidu, jak připomíná virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
„Je to teď všude,“ píše mi kamarád, který se s onemocněním vyrovnává už třetí týden. A není sám, podobné zprávy chodí ze všech stran. Informace ale proudí chaoticky, zejména skrze soukromé konverzace. Víme, že je hodně lidí nemocných, ale ne, co s tím dělat. Neexistují žádná opatření. Neexistuje masové informování o situaci. Neexistuje kampaň na podporu veřejného zdraví. A přitom k 28. únoru zemřelo v této chřipkové vlně už více než sto lidí.
Alespoň ke konci mandátu plného ostudy a selhání by mohl ministr Válek projevit reálný zájem o veřejné zdraví.
Je zarážející, že takto vážný stav zůstává bez povšimnutí. Do určité míry se tato absence dá vysvětlit napjatou geopolitikou situací, nicméně velkou roli také hraje fakt, že ministerstvo zdravotnictví v gesci TOP 09 situaci zcela ignoruje. Namísto osvěty a varování před epidemií se v komunikaci věnuje doslova čemukoli jinému. Mediální možnosti krajských hygienických stanic jsou přitom omezené a bez pomoci ministerstva a vlády se jim nedaří masově komunikovat.
Ministerstvo zdravotnictví by s epidemií nakonec nemuselo mít ani tolik práce. Pro začátek by docela stačilo ve veřejném prostoru zopakovat slova hlavní hygieničky Barbory Mackové: „Nacházíme se na vrcholu chřipkové epidemie, nadále apeluji na dodržování respirační hygieny a vzájemnou ohleduplnost…“ Vyjádření na webu Státního zdravotního ústavu nicméně zatím zůstávají bez povšimnutí.
Čtyři roky zmaru
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, jehož hlavní úlohou by mělo být chránit zdraví občanů, v této roli selhává opakovaně. Nejhlasitěji byla jeho neschopnost tematizovaná, když celé měsíce nebyly dostupné některé druhy antibiotik, o čemž ministr neustále mlžil. Namísto toho, aby se situaci postavil čelem, sliboval věci, které nikdy nezrealizoval. Například, že se v České republice budou vyrábět účinné látky, což by mělo posílit odolnost země vůči výpadkům.
„Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat pana premiéra, ministra průmyslu a obchodu a vládu o tom, že jednání byla úspěšná a že během roku, roku a půl, se tu spustí výroba těchto léků,“ tvrdil v září 2023 Válek. Později se ukázalo, že místo výroby se mají léky v České republice pouze balit.
V profilu osoby, jež dnes vede jedno z nejdůležitějších ministerstev, nemůžeme opomenout ani Válkovu tichou afinitu k českému antigenderovému hnutí. Video zachycující jeho účast na transfobní akci Aliance pro rodinu bylo z webu sice smazáno, v redakci nicméně máme zálohu. Stejně jako doklad, že se Aliance pro rodinu chlubila Válkovým hlasováním proti manželství pro všechny.
Lov Pokémonů
Benevolentní čtenářstvo může doufat, že se Vlastimil Válek třeba za těch několik let dovzdělal a snaží se být pro všechny lidi v zemi lepším ministrem. Jeho komunikace z posledních týdnů tomu nicméně nenasvědčuje. Trýznivá a pro mnoho lidí nebezpečná epidemiologická situace ho nezajímá. Místo toho, aby se pokusil zamezit smrti dalších lidí intenzivní osvětou, případně speciálními opatřeními, věnuje se sdílení postů o tom, jak se v České republice žije dobře, o lovení Pokémonů, o své vášni k fotografii nebo o „soudružkách“.
Z témat, která se skutečně týkají zdraví, ministr poslední dva měsíce mluví zejména o rakovině a její prevenci. To je důležité téma a je dobře, že se mu Válek věnuje. Nicméně s informováním o současné epidemii se to nijak nevylučuje. Zároveň se zdá, že jeho agendu do velké míry určují politické důvody. Extrémně nízké popularitě vlády by nejspíš moc nepomohlo, kdyby ministr začal upozorňovat na to, že by lidé měli nosit respirátory, že by nemocní měli zůstávat doma a že není nejlepší nápad dnes chodit bez ochrany dýchacích cest do přeplněných a zadýchaných prostor.
Premiér Petr Fiala se rozhodl ve volebním roce vsadit na manifestaci – na to, že když bude dost dlouho něco opakovat, za nějakou dobu se to opravdu vyplní. Místo reflexe reality tak začali vládní činitelé tvrdit, že je česká ekonomika lepší než ta finská nebo že v České republice budeme mít platy jako v Německu. Na jednu stranu jsou podobná tvrzení srandovní, v případě ministra Válka nicméně popírání reality přímo ohrožuje zdraví lidí.
„Se Sovětským svazem, přišla bída na zem. To se říkalo za mého mládí a platí to i pro dnešní Rusko,“ mudruje ministr zdravotnictví na vrcholu epidemie. Dále pak na svém profilu píše, že by chtěl být ministrem i po volbách. K tomu mu nicméně nepomůžou ani vyprázdněné statusy, ani manifestace, ani fotografie z procházek.
Od přírody soutěživý
Vlastimil Válek i zbytek vlády jsou až překvapivě politicky neschopní. Zcela odtržení od reality mluví o tom, že máme myslet pozitivně a nepropadat smutku. Že žít v České republice je „super“ a že „blbou náladu“ šíří dezinformátoři. Není divu, že je premiér Fiala v lednu 2025 podle Morning Consult opět nejméně oblíbeným světovým lídrem.
„Jsem od přírody soutěživý, proto se snažím být vždy nejlepší a vyhrát,“ tvrdí Válek v jednom ze svých postů. Vyhrát přitom dnes může maximálně titul nejméně schopného ministra současné vlády. Pokud by chtěl v posledních měsících své funkce získat alespoň nějakou kredibilitu, mohl by konečně odhodit politické ambice a věnovat se zdraví lidí. Mohl by přiznat, jaká je epidemická situace. Mohl by chránit lidi před zbytečnými nákazami a třeba i navrhnout nějakou podporu pro ty, kdo nemají možnost důstojné nemocenské. Alespoň ke konci mandátu plného ostudy a selhání by mohl Válek projevit reálný zájem o veřejné zdraví.
V tyto dny si připomínáme výročí pěti let od příchovu covidové pandemie do České republiky. Mnoho lidí kvůli covidu přišlo o život. Mnoho lidí dodnes trpí následky onemocnění – takzvaným long covidem. Počty těch, jež toto onemocnění zasáhlo, by se přitom daly výrazně snížit, pokud by politické elity v průběhu posledních let nedbaly tolik na svou popularitu, ale na reálnou ochranu obyvatel. A to samé platí i s chřipkou. Boj o moc má ale v této situaci zjevně přednost.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás