Zastupitelstvo Frýdku-Místku odhlasovalo platnost vyhlášky proti bivakování a žebrání. Na oficiálních facebookových stránkách pak město komunikovalo, že jde o posílení bezpečnosti a čistoty veřejného prostoru a že vyhlášku posvětilo ministerstvo vnitra. Vysvětlit občanům situaci má také přiložený leták, na němž město uvádí několik stížností na chování „nepřizpůsobivých osob“.
„Hlavně udělejte pořádek s bezdomovci, ať nežebrají, a přestaňte je podporovat, ať jdou pracovat!“ zní jedna ze stížností, na něž se vedení města odvolává. Několik dalších stížností uvádí, že se děti kvůli lidem bez domova bojí určitých míst. Zároveň oficiální stránky města zdůrazňují, že Frýdek-Místek disponuje širokou nabídkou pomoci lidem v nouzi. Odkazují na krizové centrum, azylový dům, potravinovou banku a další služby. Primátor Petr Korč z uskupení Naše město Frýdek-Místek ve svém středečním výstupu zdůraznil, že „neřeší příčinu či důsledky bezdomovectví, ale veřejný pořádek na některých vybraných místech“. Podle Korče i náměstka primátora pro sociální oblast Marcela Sikory (KDU-ČSL) má město propracovaný sociální program, který dokáže pomoci komukoli, kdo o to stojí. Občané vystupující na setkání zastupitelstva však s tímto tvrzením nesouhlasili a upozornili na nedostatek lůžek v azylových domech. Jejich zástupce Oldřich Morys také uvedl, že město ve své komunikaci (konkrétně v letáku, pod nímž je podepsaný Sikora) „utvrzuje občany ve stereotypech o lidech bez domova, odrazuje je od solidarity a využívá pejorativní jazyk“.
„Znění vyhlášky nebylo zveřejněno v programu této schůze ani v usnesení rady města, kde bylo doporučeno ke schválení zastupitelstvem. Telefonicky jsme žádali o plné znění vyhlášky – a to vedoucí odboru kanceláře primátora, náměstka primátora pro sociální oblast a tiskovou mluvčí města. Na všech třech místech nám bylo odmítnuto text vyhlášky poskytnout. Tento postup zásadně omezuje možnost občanů města se k vyhlášce vyjádřit, na což máme právo podle zákona. Stejně jako máme právo nahlížet do usnesení rady – ani zde nebylo doporučení zveřejněno. Takový postup městských orgánů je v rozporu s demokratickými přístupy a otevřeností samosprávy,“ upozornil Morys. Text vyhlášky získali občané nakonec neoficiální cestou. „Měli jsme jen pět dnů na to, abychom napsali otevřenou výzvu zastupitelům, mohli se zde k vyhlášce vyjádřit.“
„My jsme v situaci, kdy se určití lidé, kteří jsou nepřizpůsobiví – mohou být z ubytovny, mohou být z nějakého bytu, kde jich bydlí pět –, chovají ve veřejném prostoru, jak se chovat nemají. Jsou naprosto nepostižitelní právě v tom případě, pokud jsou v exekucích a není na ně metr,“ řekl starosta a odkázal se na petici vyzývající zákonodárce, aby města dostala více nástrojů k vymáhání práva. Zmínil například možnost některé lidi z města vykázat. Starosta také uvedl, že se kontroverzní vyhláškou chtějí inspirovat další samosprávy, konkrétně Bohumín, Karviná, Ostrava-Jih, Český Těšín a Ostrava-město.
Ačkoli někteří opoziční politici vyzvali k přepracování vyhlášky – upozorňovali na nejasné formulace, faktické a doslovné dodržování by znemožnilo například starému člověku na chvíli usnout na lavičce – nakonec vyhláška prošla. Pro přijetí hlasovalo 23 zastupitelů, potřeba bylo 22 hlasů. „Zvažujeme další kroky,“ sdělil Alarmu spoluautor výzvy proti vyhlášce Oldřich Morys. Zároveň upozornil na to, že podle jeho zkušeností a informací nejsou sociální služby tak dostupné, jak to popsali starosta a jeho náměstek. Výzvu proti vyhlášce k dnešnímu dni podepsalo více než tři sta lidí, připojila se k nim také Platforma za sociální bydlení.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás