Rada města Frýdek-Místek doporučuje zastupitelstvu ke schválení obecně závaznou vyhlášku, která zakazuje žebrání a bivakování (přespávání pod širým nebem, které nevykazuje znaky dlouhodobějšího pobytu). Tato vyhláška, kterou má zastupitelstvo schvalovat ve středu 12. března ráno, by se měla vztahovat na památkové zóny městských center, parky, okolí škol a školek, zastávek nebo hřišť. „Při místní znalosti a podrobném čtení není těžké zjistit, že platnost vyhlášky se vztahuje na naprostou většinu území města,“ říká místní aktivista a spoluautor výzvy proti přijetí vyhlášky Oldřich Morys.
„Město Frýdek-Místek dlouhodobě čelí problémům souvisejícím s narušováním veřejného pořádku na vybraných veřejných prostranstvích. Tyto problémy zahrnují zejména bivakování, nelegální přespávání pod širým nebem a obtěžující formy žebrání, které negativně ovlivňují bezpečnost, hygienu a celkovou kvalitu života ve městě. Opakované stížnosti obyvatel i podnikatelů potvrzují, že na některých místech dochází k chování, které ohrožuje klidné soužití občanů, vytváří bezpečnostní rizika a nepříznivě ovlivňuje vzhled a atmosféru města,“ stojí v návrhu vyhlášky, který aktivisté získali k nahlédnutí neoficiální cestou a redakce jej má k dispozici.
Vyhláška proti žebrání a bivakování zároveň zmiňuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jenž určil, že je nepřípustný plošný zákaz žebrání. Proto sama zakazuje pouze „aktivní obtěžující formu“ žebrání, k níž počítá také „oslovování osob“. Aktivistky a aktivisté přitom upozorňují, že „neexistuje právní norma, která by zakazovala slušně požádat o peníze nebo věcný dar, pokud je člověk v nouzi“ a že oslovení podle Evropského soudu pro lidská práva není obtěžující formou žebrání.
Aktivistky a aktivisté považují znění vyhlášky proti bivakování a žebrání za represivní a diskriminační a vyzývají místní zastupitelky a zastupitele, aby ji v této podobě neschválili. Podle aktivistů „vyhláška zavádí represi vůči lidem v tíživé životní situaci, které de facto vyhání z veřejných prostranství města. Snahou vypudit nejzranitelnější skupiny obyvatel odsouvá nepříjemné projevy sociálního problému z očí širší veřejnosti, jeho podstatu však vůbec neřeší.“ Upozorňují také na netransparentní jednání magistrátu. Jako občanky a občané se opakovaně snažili text vyhlášky před zasedáním zastupitelstva získat, nicméně oficiální kanály je opakovaně odmítly. Podle aktivistů je tento přístup „v rozporu s demokratickými principy a otevřeností samosprávy“.
Namísto zveřejnění znění vyhlášky město zveřejnilo na svém webu leták, na němž stojí: „Peníze do ruky ne!“ Dále pak udává několik důvodů, „proč nedávat peníze bezdomovcům“. Patří mezi ně například to, že si za ně údajně koupí alkohol či drogy, že peníze „podpoří přežívání na ulici“ nebo „odradí od hledání pomoci a řešení problému“. Místo toho odkazuje leták na sociální služby, kterých je prý pro lidi bez domova ve městě dostatek. Pod letákem je podepsaný náměstek primátora pro sociální oblast Marcel Sikora (Spolu). „Ve skutečnosti je zde jedno zařízení pro muže s 32 azylovými lůžky a jedno pro ženy s kapacitou výrazně nižší. Jedna postel pro muže v třílůžkovém průchozím pokoji stojí klienty 195 Kč na den,“ říká Oldřich Morys, podle jehož informací město dnes zdaleka nemá kapacity na ubytování všech lidí bez domova, kteří se v oblasti nacházejí.
„Pokud by zastupitelstvo tuto vyhlášku schválilo, mohlo by její znění sloužit jako nástroj dalších samospráv, které se o podobné zákazy v minulosti snažily. Není to tedy pouze záležitost jednoho města. Pokud vyhláška uspěje, může ovlivnit nejzranitelnější osoby po celé republice,“ shrnuje aktivista. „Máme silné obavy, že v případě této vyhlášky dostala přednost rychlá a neodborná řešení, založená na stereotypech, která mohou vyústit v prohloubení příkopů mezi skupinami obyvatel našeho města,“ shrnuje veřejná výzva, již podpořila například Platforma pro sociální bydlení. Zastupitelky a zastupitele proto aktivisté vyzývají, aby „hlasovali proti přijetí vyhlášky, přepracovali její znění v transparentní veřejné debatě se zapojením odbornic a odborníků a zaměřili se na účinná řešení, která povedou k integraci osob bez domova do většinové společnosti“ a dále aby „téma lidí bez domova komunikovali citlivě a dali přednost lidské důstojnosti a soucitu před předsudky“.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás