Buď dálnice, nebo zbrojení. Musíme si vybrat

Politici a komentátoři, kterým se vždy příčily snahy pokusit se zvrátit či zmírnit destruktivní změny klimatu, přicházejí s novou taktikou. V situaci pokračující války Ruska proti Ukrajině, změny politiky Spojených států, kdy už není jasné, zda jsou evropským spojencem a jaká je přesně jejich role v NATO, musí Evropa utrácet více peněz za zbrojení a posílení svých armád. Evropa si prý ale nemůže dovolit utrácet za klimatická opatření a armády současně. Jak přesně se dostaly do rozporu zrovna tyto dvě oblasti zůstává „záhadou“. Jedná se o taktiku, jak záchranu života v delším horizontu vytlačit z myslitelného a racionálního.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tak varuje: „Buď Green Deal, nebo zbrojení. Musíme si vybrat… nelze ani v bohaté Evropě ufinancovat dekarbonizaci, změnu energetiky a současně absolutně nové výdajové priority, jako je obrana. Dohromady na to ani Evropa nemá,“ varuje ekonom, který se proti Green Dealu a dekarbonizaci vymezuje celá léta. Třeba v roce 2022 chtěl, aby Evropa změnila „fanatické ozeleňování“. Jen teď našel nový klacek.

Kdyby Stanjura nebyl zabedněným dogmatikem a alespoň tušil, odkud se ve státním rozpočtu berou peníze, měli bychom dost peněz skoro na cokoliv.

Podobně ho zvedl politolog Lukáš Valeš v Prima CNN: „Jediná možnost, kterou Evropská unie má, je okamžitě zrušit Green Deal… Musíme si vybrat: buď bezpečnost, nebo Green Deal. Totéž se týká prosperity: buď prosperita, nebo Green Deal… Celé je to postavené na hlavu. Smějí se nám ve Washingtonu i v Moskvě. Jestliže se budeme dále držet zelených iluzí, nemá smysl se o obraně na evropské úrovni vůbec bavit.“

Skoro se zdá, že zrušení Green Dealu je lékem na všechny problémy a starosti, které máme, nejspíš včetně samotné klimatické změny. Buď chceme lásku, prosperitu a světový mír, nebo Green Deal. Stačí jej zrušit a budeme se topit v penězích, budeme žít ve věčném ekonomickém růstu, na Zemi vykvete utopický ráj a konečně se nám Spojené státy a Rusko nebudou smát. Nejspíš poté, co od nich začneme odebírat více fosilních paliv, místo abychom vyráběli energii ze slunce a větru.

Buď ráj na Zemi, nebo Green Deal

Jasno mají samozřejmě také politici ODS, kteří Green Deal nenávidí od jeho vzniku, kteří na klimatickou změnu nevěřili ještě před tím, než se o ní vůbec doslechli. V nové situaci jim po pečlivém zvážení všech pro a proti asi tak za vteřinu vyšlo, že musíme Green Deal okamžitě zrušit. Třeba jako ministr financí a faktický český premiér Zbyněk Stanjura: „Buď dekarbonizace a Green Deal, nebo obrana. Já to tak vidím. EU to tak podle mě ještě nevidí. Čím blíž k Rusku, tak to vidíme jasněji, čím dál, tak méně jasně. Je nejvyšší čas, aby to pochopili úplně všichni.“

Kdyby Stanjura nebyl zabedněným dogmatikem a alespoň tušil, odkud se ve státním rozpočtu berou peníze, měli bychom dost peněz skoro na cokoliv. Byl to Stanjura kdo prosazoval a skákal do stropu, když se Babišovi, SPD a jeho ODS podařilo zrušit superhrubou mzdu, čímž tito populisté připravili státní rozpočet o dnešních zhruba 140 miliard korun. K tomu můžeme přidat další tehdejší opatření, jak je zrušená daň z převodu nemovitostí nebo už vládní projekt zrušení EET, kdy ani nevíme, o kolik miliard rozpočet přišel, protože to ministerstvo financí neumělo spočítat.

Tyto peníze chybí neustále, takže vláda nebyla schopná ani dostát svému závazku, aby učitelé měli skutečně mzdy na 130 procentech průměru v zemi, jak slíbili v zákoně, ani aby vydávali na školství alespoň tolik jako průměr zemí OECD, jak si napsali do programového prohlášení. Místo toho dáváme na školství méně, pod průměrem jsou naše investice do vědy, výzkumu i vysokých škol. Jako by už tato vláda dávno zkonstruovala a pro sebe zodpověděla dilema: buď Green Deal, školství, věda a výzkum, nebo armáda a stavba dálnic.

Když Fialova vláda oznámila plán zvýšit postupně výdaje na armádu ze současných dvou na tři procenta HDP, jedná se o rozdíl zhruba 77 miliard korun. To je polovina oné zrušené superhrubé mzdy. Druhá polovina stále mohla sloužit školství, vědě a výzkumu. Ale není to jen Stanjura, podobně to vidí ministryně obrany Jana Černochová.

„Místo toho, abychom řešili naši vlastní obranyschopnost, místo toho, abychom řešili, jak přežijeme, tak budeme řešit dekarbonizaci a Green Deal? Myslím, že toto jsou témata, která by měla být upozaděna. Musíme v rámci EU přehodnotit a změnit nastavení. Pokud bojujeme jako Evropa o přežití a je to pro nás pro všechny „last call“, nemáme jinou možnost.“ 

Buď důchody, nebo zdravotnictví

Ministryně Černochová místo aby řešila „jak přežijeme“, řeší, jak vyhodit z armády náčelníka generálního štábu Karla Řehku, na něhož nutí své podřízené sbírat kompromitující materiály. Nevím, jak má tohle pomoci naší obranyschopnosti a jestli její jednání není náhodou větší problém než Green Deal.

Základem přežití nejen lidí a naší civilizace je stabilní klima na Zemi. Přesto jsme asi nikdy neslyšeli nikoho z ODS nikdy burcovat: místo abychom řešili klima, lijeme stovky miliard do asfaltu, to si přece v této situaci nemůžeme vůbec dovolit!

Možná si můžeme dilema postavit úplně jinak. Třeba buď budou peníze na obranu, nebo na dálnice či jaderné reaktory. Jinak to prostě nejde. Uvidíme, jaké jsou skutečné priority těchto pravicových jestřábů brojících proti klimatu. Jestli si dokážou odpustit něco tak zbytného jako tuny asfaltu pro rychlé popojíždění autem. Bez toho se skutečně na nějakou dobu obejdeme, vystačíme si s tím, co máme, akorát holt politici nebudou moci stříhat pásku na každém kilometru nově položeného asfaltu, ani bouchat šampaňské u každého nového dálničního sjezdu. Do asfaltu má jít přitom letos rekordních 81 miliard korun. To je víc, než kolik by stálo okamžité navýšení rozpočtu obrany na plánovaná tři procenta, a vůbec bychom nemuseli škrtat žádné peníze na Green Deal ani cokoli jiného.

Klima se ve stínu války přesunulo kamsi na zpravodajský okraj, ale to neznamená, že není naší prioritou, že se planeta neotepluje, že nesměřujeme ke kolapsu. Cynické poskakování českých politiků a některých komentátorů, že nelze jinak než zrušit Green Deal a nechat klima zkolabovat, je účelové a vylhané, jako jejich životy a politické kariéry.

S jejich tvrzením, že si něco teď Evropa nemůže dovolit, koliduje reálné dění v Evropě. V sousedním Německu se Merz dohodl se Zelenými, že navýšení výdajů do obrany bude doprovázeno navýšením prostředků pro boj s klimatickými změnami z 50 na 100 miliard eur. Z toho by se Stanjurovi s Černochovou zavařila hlava.

Že je možné obojí, ukazují severské státy. Dánsko dává do obrany více peněz než Česko, v příštích letech chce investice masivně navýšit, vzhledem k HDP patří k největším podporovatelům Ukrajiny vůbec a současně radikálně mění svou energetiku, buduje obnovitelné zdroje a chce se stát brzy uhlíkově neutrálním. Paralelně zvládnou mít dobré školství a masivní sociální stát. Jako by jim bylo jedno, čemu se Rusové a Američané smějí. Jako by vůbec nevěděli, že se musí vybrat buď jedno, nebo druhé. Protože když skutečně chcete, žádné buď a nebo není. V režimu světla a tmy fungují jen naši politici, kteří mají na každý problém jedinou odpověď: okamžitě zrušit Green Deal.