Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu.
„Na přelomu nultých a desátých let byly sítě ztělesněním snů liberálů a demokratů o tom, že každý může mít svůj hlas a šířit informace decentralizovaně. Twitter tehdy během několika let pomohl odstartovat občanská hnutí v zemích jako Moldávie, Írán, Tunisko, Egypt. Pomohl zorganizovat Majdan na Ukrajině. Ale už o pár let později pomohl Donaldu Trumpovi do Bílého domu a dneska je Muskovo rebrandované ‚Iksko‘ možná hlavním strůjcem hnědnutí globální politiky,“ upozorňuje Karel Veselý.
„Meta, to nejsou jen sociální sítě, to je nástroj jak monetizovat naši pozornost. Je jim vlastně jedno, jestli je to nalevo či napravo, ale jak se ukázalo, hnědší obsah vzbuzuje více emocí, a tak má větší prostor,“ myslí si Romana Guryčová.
„Jako lidé jsme puzeni k tomu se dostávat blíže k jiným lidem a sociální sítě nám od svého začátku tohle nabízí. To je na nich to nejlepší, a proto tam vždycky budeme a nebudeme nejspíš nikdy řešit, že odejdeme navždy ze všech sociálních sítí, ale maximálně, jak se s celou komunitou přesunout někam jinam,“ domnívá se Standa Biler.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás