Více než 60 německých univerzit a institucí oznámilo v lednu tohoto roku odchod z X. Podle jejich prohlášení již X není vyhovující pro komunikaci akademického sektoru, která má být „demokratická, svobodná a respektující rozmanitost“.
„Psát příspěvky na tyto sítě je jako leštit mosaz na potápějícím se Titaniku. (…) Opusťte loď, dokud můžete, a najděte si jiný způsob, jak být s přáteli a rodinou v kontaktu,“ burcuje na svém webu. S žádným univerzálním funkčním receptem na „jiný způsob kontaktu“ však zatím nikdo nepřišel a patrně ani nepřijde.
Za platformu, která „nerespektuje právní rámec“, označila X česká organizace In Iustitia, která pomáhá obětem předsudečných útoků. Na X se rozhodla nadále zůstat a být zde k dispozici obětem, zároveň zde však již neplánuje zveřejňovat nové příspěvky.
V Česku přestal z důvodu čím dál silnějšího propojení prezidenta Trumpa s nejbohatším člověkem v dějinách Elonem Muskem síť X už dříve využívat i Deník Alarm či Deník Referendum. K podobnému kroku dospěl i francouzský deník Le Monde. Další desítky evropských organizací a médií pak opustily X v rámci kampaně HelloQuiteX…
Nejen Muska, ale i majitele sítí Facebook a Instagram Marka Zuckerberga zahrnula pak do svého prohlášení kampaň Free Our Feeds. „Nemůžeme nechat miliardáře, aby ovládli náš digitální veřejný prostor,“ píše se v apelu, který svým jménem zaštítily i takové těžké váhy jako zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, autorka knihy o dohledovém kapitalismu Shoshana Zuboff či autor populárního pojmu „enshittification“ Cory Doctorow. Mezi podepsanými ale nechybí ani herec z Avengerů Mark Ruffalo či hudebník Brian Eno.
Je to již bůhví pokolikáté, kdy sledujeme ostré vymezení se vůči sítím provozovaným BigTech (Instagram, Facebook, X). Přestože počty nových uživatelů X stagnují, výše popsané demonstrativní odchody zatím k hmatatelnějším změnám nevedly.
Přesto nemusí být aktuální apely a práskání dveřmi úplně marné. Novou cestu, jak rozhýbat společenskou diskuzi, našla třeba nizozemská organizace Bits of Freedom.
Lidé nejsou jen na sítích. Chodí také po ulicích
„Představují v současné podobě nebezpečí pro demokratický právní stát a svobodu, protože do jisté míry diktují podmínky, za kterých probíhá veřejná debata,“ píší v prohlášení zástupci Bits of Freedom o sítích X a Instagram. Vzápětí v textu vyzývají nizozemskou vládu, aby tyto platformy zcela přestala používat a dala šanci alternativám.
Lotje Beek působící v Bits of Freedom si pochvaluje masivní mediální odezvu. „Byli jsme na největších zpravodajských platformách, na prohlášení se odvolávalo několik médií i komentátorů. Otázku ohledně našeho prohlášení položili na tiskové konferenci i premiérovi,” vypočítává úspěchy.
Díky prohlášení přestalo zmíněné problematické sítě podle ní používat hned několik obcí. Nemusí to být zase tak radikální krok: státní úřady a úředníci mají podle Beek mnoho možností, jak komunikovat s občany bez zmíněných sociálních sítí.
Když namítám obvyklý argument, zda by stát neměl přirozeně komunikovat tam, kde jsou lidé, tedy i na sítích jako Facebook, Instagram a X, Beek odpovídá se značným sarkasmem: „Vláda má dostatek moci a prostředků, aby se dostala ke svým obyvatelům. Lidé nejsou jen na velkých sociálních sítích, žijí v domech, mají e-mailové adresy a chodí po ulicích.“
Vláda by podle ní navíc měla být jakýmsi morálním kompasem a přispívat k budoucnosti, ve které způsob digitální komunikace není nutně postaven na sběru dat a algoritmech, jako je tomu v současnosti.
Samotná organizace, ve které Beek působí, přitom na zmíněných sítích částečně zůstává. Chce přímo tam nadále upozorňovat na problémy s nimi spojené. Odmítá zde však inzerovat a sdílet exkluzivní obsah. Aktivně zároveň vyzývá lidi, aby s ní byli v kontaktu skrze e-mail či alternativní platformy, jakou je třeba Mastodon.
Pěkně decentralizovaný a také nudný
O Mastodonu se výrazně psalo již před téměř dvěma lety, kdy se schylovalo k uchvácení tehdejšího Twitteru Elonem Muskem. I přes výrazný zájem médií jsme se však radikálního přechodu z Twitteru na Mastodon tehdy nedočkali.
Není divu. Decentralizovaný koncept takzvaných instancí, které „síť“ Mastodon tvoří, přestává většina obyčejných lidí chápat už zhruba ve chvíli, kdy padne slovo „decentralizovaný“ nebo „instance“. Osazenstvo Mastodonu a dalších nástrojů z rodiny Fediverse tak stále čítá nižší jednotky milionů uživatelů.
Fediverse platformy mohou být skvělé pro komunikaci v rámci specifické komunity. Ani nedávný jásot nad tím, že k Pixelfed (alternativě Instagramu) se registrovalo již půl milionu lidí, by však neměl zastřít fakt, že v porovnání s počty uživatelů dominantních sítí (Instagram má více než 2 miliardy) z hlediska čísel nepředstavují tyto alternativní platformy více než statistickou chybu.
Nicméně pro zkušenost jednotlivce má Mastodon hodnotu nevyčíslitelnou. Slouží totiž jako určitý trénovací prostor pro pochopení toho, jak dnešní sociální sítě vlastně fungují. Všichni už totiž stokrát slyšeli o temných manipulujících algoritmech na velkých sítích – až algoritmů zcela prostá síť jako Mastodon nám ale dovoluje plně pochopit, co znamená síť bez doporučovaného obsahu.
A zjistíme, že to je – strašná nuda! Žádný systém zde totiž proti sobě cíleně neposílá názory, které by mohly vyvolat zapojení ostatních. Nenahání dychtivé chumly tam, kde zrovna probíhá bitva. Mastodon obecně nedělá vůbec nic pro to, aby vás udržel aktivní – nestojí totiž na financování skrze zobrazenou reklamu.
Toto vědomí působí jako prkotina. Na Mastodonu však pravidelně narazíme na příspěvky, ve kterých se lidé o nutnosti odnaučit se roky nucenou algoritmizaci médií až dojatě rozepisují.
Jen stěží však budeme lákat lidi na Mastodon s tím, že je v zásadě dost nelákavý. Je pravděpodobnější, že lidé na masových sítích svoji aktivitu prostě utlumí a budou hledat úplně jiné komunikační kanály.
Opusťte potápějící se loď
Nasvědčoval by tomu nedávno zveřejněný výzkum agentury AMI Digital, která dlouhodobě mapuje, jak v Česku pracujeme se sociálními sítěmi. Podle dat klesl průměrný čas, který trávíme denně na sítích na 144 minut. V roce 2023 to přitom bylo 147 minut denně, o pandemický rok dříve dokonce 164 minut.
I takzvaná Gen Z, která bývá v souvislosti s bytím online nejčastěji zmiňována, si podle výzkumu dává pauzu. „To bylo docela překvapující. (…) Možná je to i trochu trendy. Snaží se tu spotřebu sociálních médií kontrolovat,“ komentoval to šéf agentury Vladan Crha.
Další nedávný průzkum, tentokrát zahraniční, poukázal na značnou nedůvěru mladých vůči BigTech.
Kulminující neochoty na sítích vůbec něco publikovat a využívat je si pak všímá i provozovatel blogu „Social Media Escape Club“ Seth Werkheiser. „Psát příspěvky na tyto sítě je jako leštit mosaz na potápějícím se Titaniku. (…) Opusťte loď, dokud můžete, a najděte si jiný způsob, jak být s přáteli a rodinou v kontaktu,“ burcuje na svém webu.
S žádným univerzálním funkčním receptem na „jiný způsob kontaktu“ však zatím nikdo nepřišel a patrně ani nepřijde. Otázku, jak komunikovat nejen s rodinou a přáteli, ale i jak propagovat naše aktivity, nechceme-li být zároveň spoutáni v algoritmických okovech zpeněžujících naše data, si musíme zodpovědět každý sám.
Autor pracuje v organizaci IuRe (Iuridicum Remedium), která se zabývá ochranou soukromí.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás