Ze studie poradenské společnosti Africa Practice a organizace Africa No Filter vyplývá, že se světová média při referování o Africe nepřiměřeně zaměřují na konflikty, korupci, chudobu nebo nemoci, a to zvláště v době konání voleb. Vytváří tak unifikovaný obraz celého kontinentu, kdy vzniká rozpor mezi vnímanými a skutečnými riziky. Tento realitě neodpovídající obraz se pak odráží v úrokových sazbách, za něž si africké země půjčují finance, a stojí kontinent okolo sta miliard korun ročně navíc. O studii informoval deník The Guardian.
Studie zmíněných organizací srovnávala světové mediální pokrytí voleb ve čtyřech zemích, Keni, Nigérii, Jihoafrické republice a Egyptě, které dala do kontrastu se zpravodajstvím o neafrických zemích, jako jsou Malajsie, Dánsko nebo Thajsko. Studie poukazovala na neobjektivitu, zavádějící titulky nebo vybírání násilných a korupčních událostí v případě Afriky.
Zatímco jinde se zpravodajství obvykle zaměřuje na otázku politického souboje mezi vládnoucí stranou a opozicí, v případě Afriky zpravodajství sklouzává k informování o násilí či korupci a nezbývá prostor na volební témata typu reformy zdravotnictví či pracovního trhu. Takto nastolené zvýšené vnímání rizika pak vede věřitele k vyšším úrokovým sazbám i v případě zemí se solidním ratingem. Výsledkem jsou nespravedlivé podmínky půjček.
Organizace odhaduje, že náklady jsou rovny například financování vzdělání pro 12 milionů dětí nebo zajištění očkování pro 73 milionů lidí. Současně zmiňuje, že se situace v mediálním pokrytí afrických zemí v posledních dekádách zlepšila, nicméně k ideálu má stále daleko. Studie se přitom zabývala jen vlivem na financování státních dluhů a pominula důsledky třeba pro přímé zahraniční investice v daných zemích nebo pro cestovní ruch.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás