Piráti zažili další politické fiasko. Poté, co byli vykroužkováni voliči STAN ze společných kandidátek a přišli o mocenskou pozici v parlamentu, letos zcela propadli v evropských i krajských volbách. Popularitu Pirátů výrazně ovlivnil jejich vstup do kabinetu Petra Fialy, v němž strana de facto popírá hodnoty, které dříve hlásala. Aby se svými čtyřmi poslanci setrvali v extrémně nepopulární vládě, Piráti už tři roky přehlížejí šmelení, ponižování i lži. Vzpomeňme například na oběd Pavla Blažka s Martinem Nejedlým nebo na Blažkova poradce, který před novináři utíkal okénkem na záchodě. Případně na měnící se výroky Mariana Jurečky o tom, proč pokračoval večírek na ministerstvu i po střelbě na FF UK.
Piráti do vlády vstupovali prý kvůli závazku vůči voličkám a voličům, že budou prosazovat svůj program. Představa, že konzervativní Spolu bude brát v potaz program Pirátů, byla nicméně od začátku naivní, což se nakonec také ukázalo. Ostatně pro hlasování nebyli čtyři pirátští poslanci třeba. A tak se voličstvo Pirátů dočkalo místo kvalitního vzdělávání škrtů v už tak podfinancovaném školství nebo rozpočtu, jehož hlavním plánem je stavění dálnic.
Součástí strategie vedení se v průběhu let stalo umlčování vnitrostranické opozice.
Poslední měsíce pirátského působení ve vládě doprovázelo fiasko při digitalizaci stavebního řízení a také neschopnost vyjednat si pár miliard na stavbu dostupných bytů. Tato vyjednávání se přitom dají označit až za nedůstojná. Místo trvání na svém požadavku Ivan Bartoš nakonec přijal slib, že finance obdrží postupně v průběhu několika let. Jenže se dá tušit, že Bartoš v čele ministerstva pro místní rozvoj několik let nezůstane. Scénář, že by současná vláda přežila příští volby, je podle nálady ve společnosti zcela nereálný.
Bartošovy politické záměry přitom byly na místě, v současné krizi bydlení je opravdu potřeba kvalitní nový zákon o bydlení i výstavba dostupných bytů. Ostatně Piráti se dříve vymezovali proti asociálním politikám, které dopadají ničivě na chudší část populace. Ačkoli jejich řešení byla často technokratická, Piráti usilovali o rozvoj regionů, důstojné životní podmínky pro znevýhodněné i odvrácení klimatického kolapsu. Vše, co bylo na Pirátech nadějeplné, nicméně poslední roky setřela touha po moci a naivní představa, že ve vládě dokáží prosazovat vlastní program.
Pryč s levičáky
Není přitom náhoda, že se Ivan Bartoš ve vedení udržel až doteď. Díky svému sympatickému vystupování dokázal udržovat pohromadě velmi heterogenní a ideologicky neukotvenou stranu. Součástí strategie vedení se v průběhu let stalo umlčování vnitrostranické opozice. Ačkoli se strana prezentuje jako demokratická, existují v ní elity, které rovnost minimálně ohýbají. Autokratické tendence stranických elit se v plné míře projevují v dnešním rozhovoru s Janem Lipavským, který přímo vyzývá k vyhození vnitrostranické opozice. „Piráti se musí zbavit komoušů a ultralevičáků. A vypnout fórum,“ prohlásil ministr zahraničí.
„Komouši a levičáky“ má na mysli ty hlasy, jež právem kritizovaly účast Pirátů ve vládě. To, že se levicové názory i aktivity trestají, dávalo vedení znát už dříve. Příkladem par excellence bylo odvolání Jany Michailidu z republikového výboru za to, že se zúčastnila Dnů antikapitalismu, na nichž navštívila například přednášku o avantgardním umění. Bartoš se tehdy místo podpory od Michailidu distancoval. „Janka Michailidu je bezesporu odbornice na otázky týkající se psychotropních látek či jejich regulace a využití ve společnosti. To nic nemění na tom, že její soukromé aktivity a řada veřejných vyjádření, které rozhodně nereprezentují názory Pirátské strany, vnímám z pozice předsedy jako zcela nevhodné,“ napsal ve svém vyjádření. Tyto a mnohé další momenty poslední roky ukazovaly na rozklad image „nepapalášských“ a otevřených Pirátů, rebelů, kteří jsou schopni poukazovat na nepravosti a dotahovat věci do konce.
Pozdě, ale přece
V roce 2017 by Piráti řvali: „Pusťte nás na ně!“ Teď tři roky seděli se sklopenou hlavou a akceptovali vše, co na ně pravicová konzervativní vláda naložila. Včetně otřesné revize dávek, kvůli níž přijdou nízkopříjmové rodiny ve městech o tisíce korun měsíčně. Včetně návrhů na zpoplatnění zdravotního ošetření, pokud si člověk ublížil vlastní vinou. Včetně odmítnutí opravdového manželství pro všechny. Jen těžko si dnes představíme situaci, v níž by Piráti z vlády odešli. Snesli už totiž úplně všechno.
Je načase, aby někdo pustil Piráty na Piráty. Odstoupení Bartoše po dalším volebním fiasku bylo správným krokem, i když přišlo pozdě. Bartoš mohl mít se stranou i programem ty nejlepší úmysly, nicméně představa, že je bude realizovat ve spolupráci s ODS, byla naivní. Ivan Bartoš je možná dobrý člověk, ale je špatný politik.
Politika není o tom dostat se za každou cenu k moci, ale umět racionálně vyhodnotit svou situaci a podle toho se zachovat. A to se Bartošovi a širšímu vedení v roce 2021 nepovedlo. Politickou odpovědnost vedení přijímá v situaci, kdy strana přichází kvůli volebním fiaskům o desítky milionů korun a její budoucnost je nejistá. Piráti budou jen těžko znovu usilovat o důvěru voliček a voličů. Po výrocích, jako byl ten Lipavského, si bohužel nic lepšího nezaslouží.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás