Každé téma zevšední, výjimky neexistují. Stalo se to s válkou na Ukrajině, s probíhající etnickou čistkou v Gaze, stalo se to klimatu. Zvyknout se dá na vše, ignorovat lze cokoli a těžko to někomu vyčítat. S myšlenkou na kolaps světa se nedá žít 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, byť to mnozí z nás spíše proti své vůli dělají. Nakonec se všechny emocionální obvody spálí a zhroutí. Pár rekordně teplých dní budí pozdvižení, ale 12 globálně nejteplejších měsíců na Zemi v řadě přesahuje lidské kognitivní možnosti.
Debata se od „změna klimatu neexistuje“ posunula k „nesmíme toho dělat zbytečně moc.“
Proto ale máme na světě politiky, vlády nebo nadnárodní organizace. Aby řešili problémy, které jsou nad síly jednotlivce, rodiny i komunity. Aby použili zdroje, které máme a využili je tím nejlepším možným způsobem. Nějak se nám ale stalo, že se všechny dostupné zdroje spíše napřely do odmítnutí reality a zachování věcí, jak jsou, a to za jakoukoli cenu. Nechali jsme reálně pár lidí zcela nesmyslně, neracionálně a nemorálně zbohatnout na těžbě a pálení nerostných surovin naší společné planety. Dovolili jsme jim ponechat si tento zisk coby jejich osobní a soukromý, který pak oni nalili do popření všeho, co by je mohlo ohrozit. Koupili si politické strany, média i veřejný prostor a zplundrovali ho stejně jako hnědouhelný povrchový důl.
Politici se víc bojí toho, co vyjde na titulní straně Blesku, který vlastní oligarcha Daniel Křetínský, než změn klimatu. Když si mají vybrat mezi vašimi životy a spokojeností nejbohatších miliardářů, vyberou si ty druhé. Jen tak je možné, že zatímco většina lidí v této zemi v uplynulých dvou letech zchudla, nejbohatší vrstva rekordně zbohatla. A za toto bohatství si koupí více veřejného prostoru, více politiků a více reálné moci.
Řešení změny klimatu děsí nejbohatší vrstvu. Patří často k jejím největším viníkům. Současně jsou nutné změny fungování společnosti, aby byla v souladu s možnostmi planety natolik komplexní, že by to ohrozilo způsob existence této vrstvy nejbohatších. Je v jejím zájmu veřejnou debatu o klimatu natolik rozmatlat, aby nebylo možné změnit vůbec nic. Aby se za větší problém považovali ekologové nebo Fridays For Future než Pavel Tykač. Aby Greta Thunberg vypadala hůř než Hitler a Green Deal vypadal jako větší apokalypsa než kolaps ledovců a Golfského proudu dohromady. A to všechno se jim povedlo. V takto rozbitém světě je pak klidně možné, že se obyčejný podvodník typu Filipa Turka s přehledem dostane do Evropského parlamentu s tématem záchrany spalovacích motorů, což je jen symptom či důsledek toho všeho.
Trvalo přitom dekády, než se téma změny klimatu a hrozícího kolapsu biosféry podařilo vůbec protlačit do veřejného povědomí. V centru pozornosti vydrželo jen krátce a dnes je opět ostřelováno, protože řešení je příliš nákladné. A co je nákladné, to je zbytečné. Debata se od „změna klimatu neexistuje“ posunula k „nesmíme toho dělat zbytečně moc.“
Zbytečně moc je všechno. Všechno krom osobní odpovědnosti každého z vás za všechno. Jen díky vaší sebekázni, s níž omezujete osobní spotřebu a nespíte kvůli rostoucím emisím, může Daniel Křetínský za rok zbohatnout o 90 miliard korun a koupit si další média. Jen díky vaší obětavosti, s níž plánujete udržitelnou dovolenou, si Tykač za rok připíše skoro 50 miliard. Místo řešení přichází politici se strašením, že nás zničí snaha se omezit, že zachrání spalovací motory a Křetínského Blesk rámuje evropský Green Deal rovnou jako „zelený teror.“
Ve skutečnosti čelíme teroru fosilní oligarchie, která zdecimovala média a ochočila si politiky, s čímž popravdě moc práce neměla. Není nic krotšího než český politik volající po uměřenosti a racionálních řešeních, která vypadají jako produkt čirého šílenství.
Médií, která stojí proti tomuhle všemu, je nejen v naší zemi žalostně málo. V Alarmu se snažíme této zdrcující přesile moci a peněz vzdorovat vší marnosti a hrozbě vyhoření navzdory. Důkazem budiž vynikající texty Vojtěcha Pecky, které se zhmotnily v knize Továrna na lži.
Pokud nám chcete pomoct jejich ulhanou továrnu rozbít, zapojte se do financování Alarmu. Každá koruna najde svůj cíl a pomůže nám vzdorovat fosilní přesile. Oni to sice neví, ale s ledovci se nakonec rozpustí i jejich moc a bohatství. S pralesy shoří i jejich škrobená saka. Poslední vlna rozmetá jejich jachty. Forbes žebříček nejbohatších mrtvých neexistuje. Třeba se nám podaří je potopit dřív, než oni zahubí nás.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás