Fotografie z pátečního večera na trenčínském letišti působí apokalypticky. Nejprve se přihnal obří černý mrak a pak se zvedl vítr, který doslova odfoukl největší koncertní stan pro několik tisíc lidí. Podle šéflékaře festivalu Pohoda Jaroslava Vidana utrpělo zranění 29 lidí, většina z nich lehké. Organizátoři následně akci z bezpečnostních důvodů ukončili o den dříve a ještě v neděli odvážely návštěvníky evakuační autobusy.
Sotva polevil první šok, začala se na sociálních sítích objevovat vyjádření podpory pořadatelům Pohody. Festival se může pochlubit komunitní atmosférou a jeho silnou stránkou byl vždy vlídný přístup k návštěvníkům a ti mu to teď vrací. Pohoda má navíc v současné společensko-politické situaci na Slovensku punc akce, která stojí na straně liberální demokracie a vystupuje proti autoritářským tendencím Ficovy vlády. Žádný div, že se páteční události staly součástí slovenských kulturních válek a na internetu se objevilo několik bizarních příspěvků. Podle jednoho z komentátorů byla bouře božím trestem, dalšímu zase připomněla „zničení hříšných měst Sodomy a Gomory“.
To, co se stalo na letošní Pohodě, zdaleka není ojedinělé – extrémní počasí ohrožuje v posledních letech hudební akce po celém světě.
O předčasném konci Pohody informovala i anglo-americká hudební média, jako jsou portály NME a Stereogum. U nás si pro změnu Seznam Zprávy neodpustil clickbaitovou zprávu s vyjádřením Ivy Pazderkové, hostující zpěvačky skupiny Pražský výběr, která mluvila o „selhání pořadatelů“. Od jejího tvrzení se členové kapely záhy distancovali a na své sociální sítě napsali, že „organizátoři odvedli podle našeho názoru maximální možnou práci,“ což se následně objevilo i v titulku upraveného článku. K názoru, že pořadatelé dělali vše, co mohli, se kloní i drtivá většina očitých svědků, kteří situaci popisují na sociálních sítích.
Nepředvídatelné počasí
Příspěvky v médiích samozřejmě nezapomněly připomenout, že v roce 2009 Pohodu také ukončil pád velkokapacitního stanu. Tehdy pod troskami přišel o život jeden člověk a dalších dvacet bylo zraněno. Zástupce německé firmy Bossert Zelte, od níž si Pohoda šapitó pronajala, následně přijal za tragédii plnou odpovědnost a festival se rozhodl vrátit návštěvníkům vstupné. Pohoda tragédii přežila, dnes je to jeden z největších a nejzajímavějších festivalů střední Evropy.
Podle zpráv očitých svědků byla letošní bouře ještě větší a hrozivější než ta před patnácti lety. Slovenská policie už zahájila trestní stíhání pro podezření z obecného ohrožení. Bouře nicméně v pátek způsobily problémy na velké části Slovenska a bez dodávek proudu se ten večer ocitlo asi jedenáct tisíc lidí.
Pořadatelé klidně mohli dodržet všechna bezpečnostní opatření a stejně by ke kalamitě došlo. Počasí je totiž poslední roky stále nepředvídatelnější. Zažil to asi každý, kdo někdy při výletě pečlivě sledoval putující mraky v mobilní aplikaci a snažil se odhadnout počasí pro následující hodiny. Všechno se zdá být exaktní a logické, ale počasí si stejně nakonec dělá, co se mu zlíbí. Dokazují to nakonec i výzkumy, které varují, že s globálním oteplováním narůstá pravděpodobnost tzv. atmosférického chaosu, který ruší všechny předpovědní modely. Stát se doslova může úplně cokoliv.
V to, že se mohutná bouřka nakonec rozbije o kopce u Trenčína a areál letiště mine, nejspíš věřili i lidé, kteří na festivalu sledovali předpovědi ve svých mobilech. Mraky ale na poslední chvíli ještě změnily směr a bouře se spustila přímo na místě, kde bylo nejvíce lidí.
Pořadatelům hudebních festivalů, při nichž se v jednom místě koncentrují desetitisíce lidí, samozřejmě vrtkavost počasí přináší obrovské riziko, že akce oslavující vzájemnost a radost z hudby se vmžiku může změnit v tragédii. To, co se stalo na letošní Pohodě, zdaleka není ojedinělé – extrémní počasí ohrožuje v posledních letech hudební akce po celém světě.
Časopis Billboard vloni na podzim sestavil seznam koncertů, které ovlivnilo extrémní počasí. Výčet je dlouhý a najdeme v něm záplavy, požáry nebo extrémní horka. A také tragédie. Jeden příklad za všechny – vloni v listopadu umřel v Riu na koncertě zpěvačky Taylor Swift třiadvacetiletý fanoušek. V extrémním vedru podlehl infarktu, teplota prý na místě překračovala čtyřicet stupňů, v kotli bylo nepochybně ještě mnohem víc. Další stovka lidí na stejném koncertě musela být hospitalizována, mimo jiné proto, že se popálili o rozžhavené kovové části stadionu.
Podle portálu Conversation čelilo v letech 2022 a 2023 jen v Austrálii zrušení nebo předčasnému ukončení z důvodu nepřízně počasí dvacet dva festivalů. Přibližně stejný počet postižených akcí napočítali i v Severní Americe. V předchozích letech byla přitom tato čísla mnohem nižší. Co ale vlastně čekat jiného od dvou nejteplejších letních období v historii lidstva? Festivalové tragédie až příliš dobře zapadají do zpráv o rekordních horkách, ničivých požárech nebo devastujících povodních.
Zrušit nebo riskovat?
Obří hudební akce mají samozřejmě relativně bohatou historii nejrůznějších tragédií. Násilí přímo během koncertu The Rolling Stones na festivalu v Altamontu v roce 1969 symbolicky ukončilo idylickou květinovou éru šedesátých let, o deset let později zemřelo jedenáct lidí při koncertě The Who v Cincinnati. V roce 2000 devět lidí nepřežilo paniku během vystoupení Pearl Jam na dánském festivalu Roskilde a poslední velká tragédie se odehrála na festivalu Astroworld před třemi lety. A to jsou jen namátkové případy.
Za neštěstími bylo často selhání pořadatelů, podcenění bezpečnostních opatření anebo jen nepředvídatelné chování davu, který zpanikařil a dal se do pohybu, jako se to stalo v roce 2010, kdy bylo dvacet lidí ušlapaných v Duisburgu na místní Love Parade. Pak jsou tu samozřejmě také teroristické útoky, jako byl ten v pařížském Bataclanu v roce 2015 nebo o dva roky později v Manchesteru na koncertě Ariany Grande.
Poslední roky je ale novým strašákem pořadatelů hudebních akcí právě rozvrat klimatu a vypadá to, že v následujících letech změní průmysl koncertních akcí pod širým nebem k nepoznání. Je naprosto jasné, že trend extrémních výkyvů počasí bude pokračovat i v budoucnosti, protože se nezdá, že by lidstvo v boji s klimazměnou nějak výrazně pokročilo. To bude činit velké hudební akce ještě mnohem nebezpečnějšími. Rozhodně ze všeho nejdříve poroste cena pojištění, kterou budou muset festivaly platit, což se určitě promítne do vstupného.
Něčemu lze samozřejmě předcházet. S dehydratací návštěvníků se dá bojovat instalováním dostatečných zásob vody, která by navíc měla být zadarmo. Navýšit se dají i počty míst, kde se dá skrýt před horkem nebo deštěm. Zásadní je jasná komunikace pořadatelů k návštěvníkům, kteří by měli vědět, co dělat v případě přírodní kalamity a být připraveni na nenadálé události.
Jenže na klimatickém rozvratu je nejzáludnější právě nepředvídatelnost chování počasí. I u nás už se ve větším množství objevují tzv. supercely, extrémní bouřky doprovázené nárazy větru, kroupami či intenzivními srážkami, které mohou způsobit lokální záplavy. Právě ty nejničivější se ale vůbec předvídat nedají – lze upozorňovat na jejich zvýšenou pravděpodobnost výskytu, kterou ohlašují pro ně příhodné podmínky, ale varování obyčejně platí pro rozsáhlé oblasti.
Související článek:
Vžijte se do kůže organizačního týmu open air festivalu, který meteorologové varují, že o víkendu může přijít ničivá bouřka, která jejich areál promění v chaos. Se stejnou pravděpodobností ale možná bude nakonec jen drobně pršet, anebo bude nakrásně svítit sluníčko. Co dělat? Zrušit festival a naštvat si fanoušky, kteří se na něj celý rok chystali a za rok už třeba nepřijedou, anebo riskovat potenciální kalamitu?
Kvůli nepředvídatelnosti počasí se budou muset radikálně změnit festivalové areály, které všechno podřídí bezpečnosti návštěvníků. Tím ale zároveň z mapy nabídky zmizí místa, kterým necivilizovanost a divokost dodávala specifické kouzlo. Průmysl letních hudebních akcí je postavený na prodávání zážitků, které nikde jinde než na openair festivalech nezískáte. Když ale budou návštěvníci muset zvažovat, zda si se vstupenkou nekupují také potenciál děsivého úprku o holý život v bouři, která strhává stany, začne se zážitkový průmysl skutečně měnit.
A možná jsou klimatické katastrofy spojené s hudebními zážitky hlavně připomínkou toho, co nás všechny čeká v nedaleké budoucnosti, v níž bude rozvrat klimatu pokračovat. Pak už zdaleka nepůjde jen o jeden pokažený víkend, při němž jsme chtěli pod pódiem popíjet pivo a poslouchat své oblíbené hity. Klimatický rozvrat, jehož rozsah je těžké mentálně pojmout, a proto je jednodušší ho popírat, tady dostává zcela konkrétní kontury.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás