Koho by to zajímalo? Vlastní místo podle Karla Čackého

Karel Čacký v novém dílu podcastu Koho by to zajímalo? zazpívá o orangutanech a jim i ostatním návštěvníkům svého domku nabídne plod ze svého vlastního sadu.

Brit Jensen, Životní Příběhy
Ilustrace Dorota Brázdovičová

Podcast Koho by to zajímalo? přináší příběhy lidí se zkušeností s dlouhodobou institucionalizací tak, jak je účastnice a účastníci výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva vyprávěli přední české dokumentaristce Brit Jensen. Karel Čacký vypráví o životě v psychiatrické léčebně a zpívá o orangutanech, tajemných bytostech obývajících (nejen) hluboké lesy Jizerských hor. Posluchačům a posluchačkám nabídne plody ze svého sadu, který vlastníma rukama založil na pozemcích ústavu v Horním Maxově.

Do dětské psychiatrické léčebny v Opařanech se Karel Čacký dostal po smrti své matky. Strávil tam polovinu dětství a ke své rodině se už nikdy nevrátil. Jeho optimismus a víra v existenci vlastního místa ve světě zůstaly přesto nezlomeny. Nejprve si své místo našel v kotelně ústavu v Horním Maxově, kam z Opařan odešel v patnácti letech a na jehož chodu a údržbě se svou prací v následujících desetiletích podílel. Poté, co ústav prošel modernizací a kotelna byla zrušena, začal si budovat vlastní útočiště, malý zahradní domek stojící na ústavních pozemcích. Domek obklopuje sad, který brzy vydá první plody. Karel by se o ně rád podělil s rodinou, k níž přes léta odloučení chová vřelé vztahy, s blondýnou, o které se mu zdává, a možná i s orangutany, o nichž pojednávají jeho písně.

Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále