Česká asociace streetwork je zastřešující organizace nízkoprahových sociálních služeb. Sdružuje a zaštiťuje programy, které pracují metodou kontaktní práce. Streetworkeři a streetworkerky vyhledávají klienty a klientky v terénu a kontaktují je. Asociace také vzdělává sociální pracovníky a pracovnice z celé České republiky i ze Slovenska nebo pracující v sociálních službách.
„Naše organizace je hodně živý organismus, pracujeme v terénu, který je hodně dynamický a neustále v něm vznikají nové situace. Je nutné se podporovat,“ vysvětluje Martina Zikmundová, která pracuje v tomto odvětví už od devadesátých let. Zikmundová začínala jako streetworkerka v Rozkoši bez rizika v devadesátých letech. Jak se za tu dobu změnila podoba terénní sociální práce v Česku? Jaká byla tato práce ve svých počátcích? A jaký je streetwork dnes? Jaké v něm panují pracovní a mzdové podmínky? A váže se k němu nějaké stigma?
„Osobně mě mrzí, že lidé, kteří jsou sdruženi v naší asociaci, často ani svým blízkým neříkají, co vlastně dělají,“ říká Zikmundová a dodává, že častý předsudek vůči terénní práci je, že tento typ práce může dělat každý. „Že to dělají lidé, kteří nic jiného neumí,“ říká Zikmundová. Přitom opak je podle ní pravdou: podle Martiny Zikmundové je to práce náročná, která navíc nutí člověka neustále poznávat a překonávat sám sebe, investovat do sebe a chodit s kůží na trh. „V kontaktní práci v terénu jste jen vy, sám za sebe, ale narážíte na strukturální problémy,“ říká Zikmundová v novém dílu podcastu Kvóty.