Ve čtvrtek 11. listopadu v 17 hodin proběhlo v Národní radě Slovenské republiky hlasování o sporném zákonu o omezování přístupu k interrupcím, který předložili poslanci vládnoucí koalice OĽANO a Sme rodina s konzervativní poslankyní Annou Záborskou v čele. Skupina i tentokrát cílila na zpřísnění pravidel týkajících se umělého přerušení těhotenství a v předkládaném znění navrhovala zákaz „reklamy na interrupce“ či prodlužování lhůty mezi žádostí a zákrokem z existujících 48 na 96 hodin. Zákon mimo jiné navrhoval jednorázový příspěvek pro rodiče dítěte se zdravotním postižením, díky čemuž byl prezentován jako „pomoc těhotným ženám“.
Představitelky iniciativy Nebudeme ticho ve svých projevech zdůrazňovaly, že omezování interrupcí zasahuje nejzranitelnější členy společnosti.
Stejně jako v říjnu minulého roku, kdy byl podobný zákon naposledy předložen, ani tentokrát nebyl schválen o jediný hlas. Ze 134 přítomných poslanců a poslankyň pro zákon hlasovalo 67 osob, kdežto 38 bylo proti, 28 se hlasování zdrželo a jedna osoba nehlasovala. Stávající návrh zákona zpřísňující přístup k interrupcím byl již devatenáctým za poslední dva roky ve Slovenské národní řadě. Podle příspěvku, který poslankyně Anna Záborská zveřejnila na své facebookové stránce, bude podobný návrh za půl roku nejspíš předkládat znovu.
V říjnu tento návrh zákona podpořilo 75 poslanců a poslankyň, a dostal se tak do druhého čtení, což na Slovensku a v Česku vyvolalo řadu demonstrací. Iniciativě Nebudeme ticho se podařilo opět mobilizovat i menší města a města v zahraničí. Kromě Bratislavy se tentokrát protestovalo i v Banské Bystrici, Trnavě, Brně nebo Praze. Součásti některých demonstrací bylo i založení pietních míst pro oběti protipotratové politiky.
Představitelky iniciativy Nebudeme ticho ve svých projevech zdůrazňovaly, že omezování interrupcí zasahuje nejzranitelnější členy společnosti, jako jsou ženy s nízkým příjmem (nebo bez příjmu), matky samoživitelky, vícenásobné matky či lidi, kteří bydlí v odlehlých regionech, kde je přístup k interrupcím ztížený. I poslední návrh zákona proklamoval pomoc těhotným ženám, ve skutečnosti by však jejich zdraví a reprodukční práva spíše ohrozil. Počet interrupcí na Slovensku za poslední roky skutečně klesl, ale ne v důsledku kvalitní sexuální výchovy, dostupné antikoncepce nebo většího počtu školek, do kterých rodiče mohou umístit své děti. Mohou za to spíše větší restrikce a omezování reprodukčních práv, které již teď na Slovensku probíhá.