Bývalý australský soudce Jim Macken napsal ministrovi migrace, že nabízí „výměnu těl“ a hodlá dožít na jednom z detenčních ostrovů namísto uprchlíka, který se bude moci stát občanem Austrálie. Soudce přiznává, že z hlediska vlády se jedná o možná až příliš teatrální gesto: „Moje gesto je však úplně upřímné, nemohu dál mlčet, když jsou nevinní muži, ženy a děti za strašných okolností drženi na ostrovech Manus a Nauru (…) Považoval bych za privilegium strávit své poslední chvíle na těchto ostrovech. Nemám co ztratit, dostane-li se jeden uprchlík z těchto ostrovů, a dostane tak šanci žít v Austrálii, budu spokojen.“
Australská vláda dlouhodobě čelí silné kritice kvůli podmínkám v detenčních táborech na ostrovech Manus a Nauru v Pacifiku.
Podle Guardianu byl Macken soudcem patnáct let od roku 1989 a je držitelem řádu Austrálie. Je také doživotním členem australské labouristické strany a odborového hnutí.
Australská vláda dlouhodobě čelí silné kritice kvůli podmínkám v detenčních táborech na ostrovech Manus a Nauru v Pacifiku, které jsou provozované soukromou společností. Na konci srpna se po celé Austrálii sešly tisíce lidí, kteří požadovali okamžité uzavření těchto detencí. Protesty se konaly v osmi australských městech.
Tlak na zavření táborů se spustil po nedávném publikování dvou tisíc dokumentů hovořících o traumatech a utrpeních zadržovaných, o rozsahu duševních onemocnění a častých násilnostech. Kurdsko-íránský novinář zadržovaný v tuto chvíli na ostrově Manus říká: „Viděl jsem fyzické útoky, smrt, sexuální zneužívání, Viděl jsem záměrné odmítnutí lékařské péče přesto, že šlo o život. Pokud byste viděli, co se tady děje, neměli byste pochyb o tom, že se jedná o úmyslné týrání.“