Brněnská radnice vytlačuje bezdomovce z centra

Radní moravské metropole vylepšují lavičky na hlavním nádraží. Snaží se tak vyřešit problém bezdomovectví.

Martina Dobrovolná

Na brněnských ulicích přibývá bezdomovců. Podle vedoucího sociálních kurátorů Pavla Ptáčka se jejich počet zvedl z 840 v roce 2010 na 1435. Ani to však nejsou konečná a ani reálná čísla, protože neoperují například se skrytým bezdomovectvím. Člověk s elementárním citem pro sociální problémy druhých by řekl, že radnice Brna-střed začne situaci řešit komplexním způsobem. Místo toho město na popud bývalého vedení brněnské městské policie přikročilo ke kosmetickým úpravám tohoto problému. Snad v souladu s očekáváním „slušných Brňanů“, snad ve víře, že zvýší bezpečnost obyvatel, nechalo město nainstalovat na šestnáct laviček na hlavním nádraží zábrany, které mají bezdomovcům znemožnit zaujmout na nich sociálně nepřípustnou polohu a v klidu se vyspat. Radnice jim chce tímto způsobem zabránit v znečišťování sociálního prostoru, a to jak fyzicky, tak i symbolicky.

Konzumní utopie

Výskyt bezdomovců nebo „nechtěných pobudů“, jak se píše v článku na iDnes je jedním z dobře viditelných projevů selhávání systému. Ukazuje se, že tvrdošíjně propagovaná racionalita zase až tak racionální není a vyjevují se nezamýšlené důsledky nastaveného politického kurzu. Nebo snad právě tohoto stavu měla rozumem posvěcená volná ruka trhu dosáhnout?

Lidé bez domova každodenně pouhou svou existencí zpochybňují blahodárnou sílu pokroku a narušují naši konzumní utopii.

Místo podpory forem bydlení, jakými jsou domy na půl cesty nebo azylové domy, bují v Česku státní podpora ubytoven. Místo komplexního řešení problému se zamazávají „skvrny“ špinící tvář města, kterému mnohem víc prospívají billboardy lákající způsobilé spotřebitele. Jako spotřebitelé se bezdomovci neosvědčili a ostatním lidem jejich přítomnost na ulici příliš násilně připomíná temné stránky dnešní reality. Lidé bez domova každodenně pouhou svou existencí zpochybňují blahodárnou sílu pokroku a narušují naši konzumní utopii.

Smutná vizitka města

Retušování městského prostoru v Brně zase jednou zvítězilo nad řešením podstaty problému. Neskrývá se náhodou za starostí o čistotu a bezpečnost města obyčejná represe? Kdo má vlastně právo na bezpečnost a status „plnohodnotného občana“? Postup brněnské radnice bude mít za následek jen další zesílení stigmatizace bezdomovců jakožto skupiny. Jako by všichni byli stejní a jako by všichni byli hrozbou. Jako by to už nebyli lidé, ale objekty určené ke správě, dohledu a trestání. Jako by bylo třeba už tak ekonomicky a sociálně marginalizované spoluobčany ještě vyloučit z městského prostoru. Opět tak pomalu vzniká kategorie druhořadých občanů, na něž se etické a společenské zákony nevztahují a kteří nemohou čekat, že bude někdo bránit jejich práva a bdít nad jejich ochranou.

Stav brněnského nádraží a jeho okolí je jistě smutnou vizitkou města. Je pochopitelné, že se radní snaží situaci změnit – jimi zvolený způsob ale nic neřeší. Kam se asi přesunou bezdomovci z upravených laviček? Skutečně se tak zvýší bezpečnost obyvatel města i lidí bez domova? Komu se tady pomáhá, kdo je chráněn a před čím?

 

Autorka je socioložka.

 

Čtěte dále