Ačkoliv mezinárodní i české výzkumy potvrzují, že předškolní výchova je pro děti podstatná, v Česku stále chybí kapacity mateřských školek. Rodičům to komplikuje návrat do práce.
Zveřejňujeme dopis Kolektivu dětí a rodičů MamaTata, který na Klinice provozoval nezávislou předškolku.
Stručný průvodce po problémech českého školství od mateřských školek až po vysokou.
Lidovecký návrh na zvýšení důchodu matek ignoruje většinu jejich potřeb.
Mateřské školy nemají dostatek míst pro sourozence. Rodiče tak často stráví den ježděním mezi různými zařízeními.
Schválení zákona, který ruší povinnost školek přijímat dvouleté děti, stojí na argumentech, jež nemají nic společného s běžným životem rodičů malých dětí.
Český vzdělávací systém nedokáže rodinám zajistit ani to, aby sourozenci mohli chodit do stejné školy.
V senátní debatě o změně zákona garantujícího péči dvouletým dětem se střetly emoce a fakta. Emoce zvítězily.
Stát by neměl rodinám upírat možnost umisťovat dvouleté děti do veřejných školek.
Stát se „pracující matkou“ může končit spánkovým vyčerpáním a pocitem profesionálního i rodičovského selhání.
Hnát ženy do práce kvůli růstu HDP nezní jako levicové opatření. Nutit ženy zůstávat doma a pečovat o děti a pracujícího manžela ale také ne.
Odvolávat se na staré dobré časy obvykle nefunguje. Problémem zlatých časů je, že nikdy neexistovaly. A to ani v případě mateřství.
Rozhovor Marka Hermana o výchově dětí pro Aktuálně.cz ukazuje, že expertem dnes může být kdokoliv.
Současné vedení Prahy 3 ustupuje od veřejné diskuse a nepodporuje participaci občanů.
Dětské skupiny jsou jedněmi vyzdvihovány jako cesta z krize způsobené nedostatkem míst v mateřských školách a druhými zatracovány jako nedostatečná a nekvalitní náhrada. Upřímně řečeno, nejde ani o jedno. Dětské skupiny české rodiče a především české matky nespasí a k žádným hygienickým ani vzdělávacím propadům v systému předškolní péče nedojde. Problém nespočívá ani tak v tom, […]