historie | Deník Alarm

Šedesát čtyři let čekali čeští čtenáři na překlad klíčového díla mapujícího dějiny modernity zdola, perspektivou utlačovaných a rebelujících.

Odkrývání zapomenuté minulosti české levice v knize Pro nás dějiny nekončí je inspirací těm, kdo hledají cestu z krize reálného neoliberalismu.

Kniha rekapitulující klíčové životní momenty známého folkového zpěváka místo jasného názoru na protagonistu znejišťuje naše představy o objektivní historii.

Rozhovor s Katjou Hoyer o násilných okolnostech vzniku Německé demokratické republiky, poválečných problémech mladého státu, postupné ekonomické a společenské stabilizaci a následném kolapsu v osmdesátých letech.

Připomínáme životní jubileum významného českého historika, kritika Čechů a češství a celoživotního nonkonformisty Jana Tesaře.

Otevřený dopis sepsali akademici v reakci na útoky polské vlády na historičku Barbaru Engelking, která veřejně prohlásila, že Poláci během holocaustu „selhali“.

V češtině vychází první ucelená vědecká biografie Josipa Broze Tita. Zasloužila si práce slovinského historika Jožeho Pirjevce překlad? A jak k životopisu jugoslávského politika přistupovat?

Vedení ÚSTR tvrdí, že se rozsáhlými personálními změnami snaží instituci navrátit jejímu původnímu poslání. To samo je ale dvojznačné. Čistky nového vedení jdou navíc proti svobodnému bádání a směřují k maďarským a polským vzorům politizovaného výkladu minulosti.

S historikem Jamesem Krapflem jsme mluvili o tom, do jaké míry listopad 1989 připravil půdu pro rozpad Československa, jehož třicetileté výročí si letos připomínáme.

Každý rok se výročí rozpadu federace stává příležitostí pro diskusi o domnělých nedostatcích Slovenska vůči české společnosti. Produktivnější by ale byla diskuse o důsledcích událostí, které se během rozdělení odehrály.

Historik Adam Havlík v knize Marky, bony, digitálky zkoumá dosud málo probádané téma stínové ekonomiky za socialismu a vysvětluje, proč tehdejší bezpečností složky nad nelegální směnou valut často přimhouřily oko.

Zveřejňujeme polemickou reakci na článek Ondřeje Slačálka o křižáckých výpravách a recesistické vlně, kdy uživatelé sociálních sítí fiktivně připojovali Kaliningrad k České republice.

Kniha amerického historika Samuela Moyna mapuje, jak se z lidských práv postupně stalo jedno z největších politických témat našeho světa.

Nový snímek o Janu Žižkovi nemá smysl poměřovat historickou skutečností. Místo nábožensky zanícených bojovníků nabízí „svobodné“ žoldnéře, kteří spoléhají sami na sebe.

K výročí pražského jara o jeho intelektuálních a politických souvislostech v prostoru někdejší habsburské monarchie.

Nová kniha historika Nicholase Muldera ukazuje, že se systém ekonomických sankcí zrodil ze zkušenosti první světové války. Obava z blokády ovšem zároveň akcelerovala druhou světovou válku.

Letos si připomínáme třicet let od rozpadu Československa. Publikujeme první ze série esejů, které se rozdělení federace věnují.

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů opět přispěl do české debaty o tzv. revizionismu. Zcela přitom opomíjí, že revize je nutný princip historického výzkumu.

Atentát na Heydricha se stal motivem několika českých i koprodukčních filmů. Filmová zpracování této historické události ukazují, že se zdaleka nejedná o neproblematický námět. Přetiskujeme text z nového čísla A2.

Podle americké historičky Miry Markham nepředstavovali partyzáni homogenní hnutí napojené na KSČ, ale svébytnou organizaci, která chtěla, aby poválečnou obnovu Československa řídili pouze antifašisté.

Nový seriál České televize Devadesátky a dokument Polosvět ukazují, jak se z paměti malé a specifické skupiny, totiž policistů, stává dominantní způsob vzpomínání na devadesátá léta.

Národní socialisté dokázali ve své době unikátním způsobem propojit českou historickou tradici s pokrokovým myšlením a politickým realismem.

Dělnické protesty proti měnové reformě roku 1953 se neobjevily jen v Plzni. Také v Praze se stávkovalo, ale režimu se podařilo protesty zvládnout bez násilné konfrontace.

Vedli jsme rozhovor s historikem a germanistou Václavem Smyčkou o tom, proč a jak došlo na přelomu 18. a 19. století ke změně v chápání dějepisectví a jak se situace změnila v posledních desetiletích.

V německém prostředí se debata o holokaustu posunula k širším souvislostem výzkumu genocid a masového násilí. Na podobně konstruktivní debaty o stinných stránkách českých dějin si musíme ještě počkat.

V rámci naší crowdfundingové kampaně představujeme témata, kterým se na našem webu nejvíce věnujeme. Jedním z nich je i historie, protože věříme, že psaní o dějinách v souvislostech nám může pomoct pochopit i mnohé problémy současnosti.

Přinášíme rozhovor s historikem Václavem Ramešem, který ve své nové knize rozebírá, jaké podoby privatizace po roce 1989 přicházely v úvahu nebo kde se vzala myšlenka „trhu bez přívlastků“.

Karel Havlíček je dodnes oceňován pro svou kritiku panslavismu a politický realismus. Zároveň ovšem odmítal samostatnost Slováků a českým Židům vzkázal, že se mají vzdát jak svého židovství, tak německého jazyka. Přetiskujeme esej z aktuálního čísla A2.

Z aktuálního čísla A2 vybíráme recenzi nové stálé expozice Národního muzea.  Instalace věnovaná dějinám 20. století vstupuje do diskusí o české kultuře paměti radikálně, ale chybí jí hodnotový rámec.

Podle některých jako první přivezli do Evropy jazz. Afroameričtí vojáci bojující ve francouzské armádě si získali respekt a obdiv starého kontinentu. Doma je ovšem čekala další válka – s rasismem.