Novinář Erik Tabery se ve své knize ptá po smyslu dějin českého národa, postupuje však v mnoha ohledech ahistoricky a minulost převypravuje tak, aby nerušila.
Ke zkoumání extrémních názorů nepotřebujeme excentrické neonacisty ani levičáky protestující v Hamburku. Skutečným extrémem je v dnešní době především obhajoba statu quo.
Babiše se nezbavíme tím, že jej budeme proklínat. Mnohem spíše ho můžeme ohrozit, pokud se zaměříme na problémy, které ho vynesly nahoru.
Týdeník Respekt se po letech nemístného optimismu začal starat o chudobu a nerovnost. Tato snaha však nepůsobí příliš přesvědčivě.
Heslo „Je suis Charlie“ v českém prostoru zastínilo jeho alternativu „Je suis Ahmed“. Ta ovšem vyjadřuje smysl pařížské tragédie pravdivěji. Obtíž s prohlášením „Je suis Charlie“ je stejná jako s každým jiným symbolem. Každý si jej vykládá po svém. Pro někoho jde o bytostné souznění s jednáním dotyčného časopisu, jiný větu chápe jako výraz solidarity […]
Číst v Právu rozhovor s expremiérem Petrem Nečasem bylo tragikomické. Mohli jsme se samozřejmě dozvědět, že je spolu se svou novomanželkou pouhou obětí vykonstruovaného politického pronásledování a šikany, obětí zvůle policistů a olomouckých státních zástupců, které chtěl ještě jako premiér zrušit, a proto s ním prý zatočili. Žádné šmírování manželky vojenskou rozvědkou na příkaz milenky […]
Na přednášce v Bratislavě se mne někdo v diskusi zeptal, co soudím o dnešních mladých lidech. Odpověděl jsem, že se možná nechají snáze zmanipulovat než moje generace v jejich věku. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery a několik dalších na slovo vzatých odborníků reagovalo tím, co dokáže pravice ze všeho nejlépe: začali mne kádrovat. Problém mentality dnešních mladých lidí je […]