česká literatura | Deník Alarm
Mediálně nejzdatnější česká literární cena Magnesia Litera se zlobí. Literární vědkyně a básnířka Olga Słowik v časopise Tvar popsala svou čerstvou zkušenost z účasti v porotě.
Michal Kašpárek napsal konverzační román Fosilie o třech generacích: dědovi vyplašeném z migrantů, otci ajťákovi a dceři, která nechce zničit planetu.
Stefan Segi ve své knize Nekorektní literatura skrze ústřední pojem mapuje současné uvažování o české literatuře.
Před více než měsícem vyšla recenze, kde jsem vyjádřila přesvědčení, že Alena Mornštajnová se v Lese v domě nápadně, ale neobratně inspirovala textem Toy Box. Následný mediální rej mě utvrdil v tom, že takhle se ničeho nedobereme.
Alena Mornštajnová prý chtěla otevřít téma sexuálního zneužívání. Proč se jí to těžko věří a v čem je reakce autorky i nakladatelství na debatu o její knize nešťastná a nebezpečná?
Román Aleny Mornštajnové Les v domě má podobné nedostatky jako fotka vygenerovaná AI. Je působivý, při bližším pohledu ale odhalíte divné detaily a švy. Ani v uměleckém slova smyslu proto neobstojí jako autentický.
Nový román Petry Hůlové Nejvyšší karta je vyprávěn z pozice „stárnoucí feministky“, která naráží na to, že ve svých padesáti letech se pro společnost stává neviditelnou a bezvýznamnou.
Odpověď Patrika Linharta ve výroční anketě časopisu Tvar ukazuje, že sexismus a arogance stále zůstávají nedílnou součástí české literární debaty – bohužel.
Španělsko v čele pelotonu, Lotyšsko a severské země hned v závěsu. Jak jsme na letošní „knižní olympiádě“ dopadli my?
Škrty dopadají i na českou literaturu. Výsledky druhého kola dotačního řízení ministerstva kultury na podporu vydávání knih jsou tristní.
„Nejtěžší ze všeho bylo přeložit humor,“ odpovídá Monika Zgustová na otázku, s jakými překážkami se potýkala při překladu Švejka do španělštiny a katalánštiny. Haškovu románu, který začal vycházet před sto lety, se věnuje nová A2.
S literární historičkou Libuší Heczkovou jsme mluvili o dramatické sérii České televize Božena, o Boženě Němcové, jejím díle, ale i o debatách, které za jejího života vedla pražská intelektuální scéna.
„Zemědělský román“ Zuzany Kaiserové Starci života nás zavádí do obludně groteskní současnosti českého venkova kdesi na Vysočině.
V pátek v Praze zemřel po dlouhé nemoci ve věku 96 let filmový a literární kritik a Antonín Jaroslav Liehm.
Román bývalé pražské primátorky za hnutí ANO připomíná spíš postmoderní křížovku.
Knižní prvotina mladé autorky je v současné české próze ojedinělým pokusem mluvit o problémech dnešního světa.
Spisovatelka Lucie Faulerová opět přichází s cynickou a osudem pochroumanou hlavní hrdinkou, která nás provede světem originálních způsobů sebedestrukce.
Z románu Plachetnice na vinětách si čtenář odnese především pocit, že téměř se vším už se u autora setkal dříve. Desátá prozaická kniha je ale zároveň příležitostí k ohlédnutí za dosavadním Hájíčkovým dílem.
Nejznámější česká literátka zůstává uvězněna v řadě klišé budovaných okolo ženských spisovatelek. Tato ikonická umělkyně si ale zaslouží jiný pohled.
Výkonný ředitel nakladatelství Euromedia představil svou vizi proměny českého knižního trhu. O literatuře mluví výhradně jazykem byznysu a dívá se na ni podobně jako na obchod se svíčkami a notýsky.
Jednoduché, popisné a realistické psaní Aleny Mornštajnové si našlo desítky tisíc českých čtenářů. Zopakují Tiché roky úspěch románu Hana?
Podle Roberta Pynsenta je na Karlu Čapkovi „všechno špatně“. Jeho ideál středu však vychází z dobových polemik a střetů, v nichž víceméně obstál.
Několik poznámek k politice, ideologii a literárnímu ghettu.
Chtěla Petra Hůlová čtenářům nabídnout temnou a vážnou dystopii, nebo groteskní frašku o feminismu? Těžko říct, ze Stručných dějin Hnutí to nevyčteme.
David Zábranský chce být ostouzen za politicky nekorektní pózu, aby ušel kritice svého spisovatelského břídilství.
Nejnovější román Jáchyma Topola Citlivý člověk je promyšlená groteska, která se nesnaží vystoupit z nihilismu.
Otiskujeme „televizní scénář bakalářského příběhu“ od spisovatele a dramatika S.d.Ch.
Jako víkendové čtení uveřejňujeme novou divadelní hru S.d.Ch., inspirovanou zákonem o pomoci v hmotné nouzi.
Přetiskujeme projev, který zazněl na Sjezdu spisovatelů 5. června. Náš redaktor se v něm vrátil k polemice o angažované poezii.
