Na polsko-běloruské hranici od léta eskaluje humanitární krize. Jaké povinnosti mají státy Evropské unie a jaké cíle sleduje běloruský prezident? Na to jsme se ptali ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové.
Dalo by se říct, že umění v Bělorusku roku 2020 bylo buď politicky angažované, anebo nebylo vůbec. Přetiskujeme text z nového čísla Ádvojky.
Jak se běloruský režim snaží zdiskreditovat Ramana Prataseviče, v čem případ připomíná ruské zacházení s Alexejem Navalným a kde jsou hranice legitimní kritiky východní opozice?
Lukašenkův režim pronásleduje novináře. Kromě známého případu zadržení Ramana Prataseviče podnikla útok na redakci největšího nezávislého média v zemi.
Tisková konference ve Varšavě k represím proti kritikům běloruského režimu měla neobvyklý závěr: aktivistka ji zakončila minutovým křikem a zvedla transparent s nápisem „SOS“.
Aktivisté českého Food Not Bombs uspořádali solidární demonstraci se svými běloruskými kolegy, kteří se stali obětí policejní zvůle.
Celý svět s napětím sledoval demonstrace v Bělorusku. Po třech týdnech zájem opadl. Lukašenko přitom nejspíš právě teď stojí před velkým dilematem.
Události posledního měsíce v Bělorusku přinesly mnohá překvapení. Dokáže brutalita Lukašenkova režimu zastavit změny, za které Bělorusové bojují?
Lukašenkův režim je podle spisovatele Maxe Ščura zvláštním typem fašistického zřízení. Opírá se totiž o sovětský nacionalismus a představuje násilím udržovaný skanzen někdejší imperiální mocnosti.
Česká média si často vystačí s jedním, maximálně dvěma zdroji. Před kvalitou preferují rychlost.
Zakladatel polského hnutí Krytyka Polityczna sleduje aktuální politickou krizi v Bělorusku. Přinášíme další jeho reportáž psanou přímo v Minsku.
Sociolog Volodymyr Arťuch rozebírá povahu běloruských protestů a zamýšlí se nad identitou jejich účastníků a dalším možným vývojem v zemi.
Česká republika dlouhodobě vyváží zbraně netransparentním způsobem. I proto je nyní zmatek v tom, jak se v Bělorusku ocitly české granáty, kterými diktátor Lukašenko potlačuje demonstrace.
Polský novinář popisuje policejní brutalitu během protestů proti zmanipulovaným běloruským volbám, za jejichž vítěze se prohlásil Alexandr Lukašenko.
V neděli 9. srpna v Bělorusku proběhly prezidentské volby. Zmanipulované výsledky nikoho nepřekvapily. Přesto byly tyto volby jiné.
Nefunkční úřady, ale i státní represe vyvolaly v Bělorusku silnou vlnu solidarity a pomoci, ať s lidmi postiženými nemocí či výpadkem vody nebo s těmi, kdo pykají za svou statečnost.
V Bělorusku se budou 9. srpna konat řádné prezidentské volby. Není těžké předpovědět jejich oficiální „výsledky“ – mnohem těžší je předvídat, co se bude dít v zemi dál.
Více než čtvrt století vládne Bělorusku jediný muž a jeho všemocný Stát. Jak přesně tento systém funguje? A může brzy nastat jeho konec?
Předvolební situace v Bělorusku je plná dramatických zvratů. Prezident Lukašenko se z posledních sil snaží vyhnout blížícímu se konci.
Alexandr Lukašenko vládne zemi už 26 let a běloruská společnost cítí únavu a frustraci. Přestože režim opozici tvrdě potlačuje, v srpnových prezidentských volbách může přijít překvapení.
Přinášíme rozhovor s Ingou Sudzilovskou, feministkou a aktivistkou nezávislých odborů. Lukašenkův režim se podle ní uchyluje k „zákonnému nevolnictví“ a většinu aktivistů už přiměl k emigraci.