Architektonicky cennému výdechu z metra na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, který je dílem sochaře Petra Šedivého, hrozí zbourání.
Kulturní dům Repre v Mostě čeká kontroverzní rekonstrukce. O jejích dopadech i hodnotě brutalistní architektury s jedním ze zakladatelů petice SOS Repre a studentem architektury Martinem Trávníčkem.
Kurátorky Petra Hlaváčková a Nicole Sabella připravily výstavu na odvážně interdisciplinárním poli. Osvobozený prostor: Péče – architektura – feminismus v Galerii města Bratislavy je kritickým, ale nadějeplným průvodcem feministických praktik v navrhování žitého prostředí.
Nedávno byla u Masarykova nádraží zkolaudována kontroverzní stavba skupiny Penta. Celé roky se vedou spory, jestli svým designem do centra Prahy patří. Podstata problému je ale někde úplně jinde – při jejím povolování nebyly dodrženy zákony.
Proč by euforie po zvolení nového prezidenta Petra Pavla neměla přehlušit debatu o tom, koho si nová hlava státu vybírá za spolupracovníky – a to včetně architekta.
Patnáct let poté, co se v Praze nepovedlo postavit knihovnu přezdívanou chobotnice, starosta východočeského Náchoda Jan Birke (ČSSD) zamýšlí postavit Kaplického vilu Platýz.
Ačkoliv má funkcionalistická stavba na pražském Žižkově status památky, majitelé ji plánují změnit k nepoznání. Po posledním rozhodnutí ministerstva není jisté, zda se jejich záměru podaří zabránit.
Národní galerie Praha vyhlásila projekt o pracovních podmínkách architektů a architektek vítězem soutěže o účast na 18. bienále architektury v Benátkách 2023.
Současná kvalitní architektura by měla být promyšlená s ohledem na klimatickou změnu. Návrh nové pražské filharmonie nás v tomto ohledu nechává přešlapovat v minulosti.
Přinášíme druhý díl minisérie o historii družstevního bydlení v období socialistického Československa. Jak se vyvíjel tento typ bydlení od šedesátých let a jaké nároky na družstevníky i architekty kladl?
Třicet profesorů, profesorek a dalších akademiků podepsalo otevřený dopis ministru kultury proti připravované přestavbě funkcionalistické budovy od architektů Havlíčka a Honzíka.
Podcast Bulvár s kurátorkami Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou o problému skladů v krajině, investičních nemovitostech, gentrifikaci Karlína i důležitosti přechodů pro chodce.
Developeři i někteří plánovači se delší dobu snaží vytvořit dojem, že UNESCO Prahu jen omezuje. Ve skutečnosti není Praha sešněrovaná žádnými předpisy – pouze českými normami a dokumenty.
Případ nelegálně bourané vily v Brně ukazuje na širší problém památkové ochrany ve městě a na bezskrupulózní dravost developerů. Může Brno přijít o své renomé města s bohatou a vytříbenou architekturou?
S historikem architektury Rostislavem Šváchou jsme hovořili o problémech v Institutu plánování a rozvoje, odpovědnosti architektů, odporu k poválečné architektuře i budovách, o něž jsme přišli.
Na Praze 1 by na piazzetě pojmenované podle Miloše Formana měla vyrůst třípodlažní prosklená budova. Proti výstavbě se postavila místní občanská iniciativa.
Areál plaveckého stadionu v pražském Podolí byl v prosinci prohlášen za kulturní památku, a získal tak památkovou ochranu.
Žižkovská budova Všeobecného penzijního ústavu, později známá jako Dům odborových svazů a dnes jako Dům Radost, je dílo evropského významu. Jeho přestavba je z architektonického hlediska katastrofická.
Architektonické soutěže by se neměly stávat fíkovým listem pro urbanisticky nevhodné projekty, které negativně zasahují do charakteru měst.
Z výzkumné zprávy doprovázející tematické číslo časopisu ERA21 vyplývá, že mladí architekti u nás většinou pracují ve švarcsystému. Jako problém to pociťují především ženy.
Architekti z Východního bloku se podíleli na řadě projektů v zemích Třetího světa. Jak taková spolupráce probíhala? Nejen o tom jsme mluvili s historikem architektury a urbanismu Łukaszem Stankem.
Debata o územním plánování v Mostě ukazuje, že zájem Mostečanů o podobu veřejného prostoru sílí. Město však od potřebných změn dává ruce pryč.
Nové příklady ikonické architektury neznamenají pro dnešní města jen příležitost zbohatnout, ale také povinnost promýšlet jejich negativní dopady.
Poprvé po několika dekádách získal nejprestižnější britskou architektonickou cenu projekt sociálního bydlení. Porota ocenila komplex pasivních domů ve městě Norwich.
Role architektů je sice pro vývoj měst během klimatické krize klíčová, v Česku ale málo diskutovaná.
Central Group by na Žižkově rád stavěl do výšky. Návrh věžáků od architektky Evy Jiřičné, které dosahují výšky až sto metrů, ale úplně ignoruje pražskou zástavbu.
Výsledkem památkáři posvěcených rekonstrukcí kulturních památek se často stávají autenticky působící napodobeniny. Proč takové iluze ale chránit?
Obyvatelé ostravské osady Bedřiška se stále snaží zachránit své domovy. Mimo jiné proběhl workshop, jehož cílem bylo vytvořit alternativní plán revitalizace této lokality.
Léta bojů za zachování unikátního architektonického komplexu Transgas se pravděpodobně chýlí ke konci. Budovy mají být zbořeny během několika týdnů.
O výstavě Bydlet spolu, která se věnuje fenoménu kolektivních domů, jsme mluvili s jejími autory Lenkou Kužvartovou a Hubertem Guzikem.