arabské jaro | Deník Alarm

Za nezdar arabského jara nemohou islám ani odpor k demokracii. Které mýty o autoritářských režimech přetrvávají a proč je v těchto zemích důstojný život stále nedostatkovým zbožím?

Desáté výročí „arabského jara“ opět připomíná, že demokracie nepředstavuje univerzální model společenského uspořádání.

Osmé výročí arabského jara nabízí příležitost k reflexi neustávající debaty o demokratizaci v této části světa – a o tom, jestli tady vůbec může demokracie zapustit kořeny.

Arabské jaro vyšlo z módy. Nyní se zdá, jako by se islamistům mohli postavit pouze diktátoři typu Asada. To je však omyl.

Rozepře mezi tureckým prezidentem a předsedou vlády má jednoduché vysvětlení. Davutoğlu nezajistil Erdoğanovi prezidentský systém.

Celosvětová síť Anonymous využívající hacking k politickým cílům se kromě množství záslužných aktivit dopustila také řady přehmatů a oprávněně kritizovaných pochybení.

Americká invaze v Iráku napomohla otevřít staré náboženské rány arabského světa. Za vzestupem Islámského státu však částečně stojí i evropský antiislamismus.

Uspořádání, které vzešlo z první světové války, se dnes v důsledku slábnoucí pozice USA hroutí.  

Před třemi lety vyvrcholila vlna revolučních událostí v arabském světě, pro kterou se vžil souhrnný název Arabské jaro. Svou specifickou roli na pozadí politických a společenských požadavků sehrál i hip hop, do nějž se v několika případech hlas odporu vtělil. Tunisan Mohamed Bouazizi, šestadvacetiletý pouliční prodavač zeleniny, se 17. prosince roku 2010 upálil před sídlem provinční vlády […]

Arabské jaro skončilo v Sýrii krutou zimou. Mimořádně brutální válka bývá někdy označována za nejhorší humanitární katastrofu od genocidy ve Rwandě před dvaceti lety. Příčin eskalace konfliktu je celá řada. Tou klíčovou je zřejmě počáteční krach opoziční politické reprezentace, s níž by mohl kdokoli seriózně komunikovat. Proč k tomuto selhání došlo, jakou roli ve válce sehrály západní země a […]

V souvislosti s arabským jarem se snad nejčastěji mluvilo o mládeži. O té, která povstala proti starým pořádkům, pomocí Facebooku a Twitteru organizovala protirežimní shromáždění, pokládala své životy v boji proti tyranii – a nakonec jí byla revoluce ukradena. Zní to trochu pateticky. Nicméně tvrzení, že jedním z hlavních spouštěcích mechanismů arabského jara byla nespokojenost mladých lidí v blízkovýchodních […]