Teroristé útočící na „islámské hordy“ i „dekadentní západ“ se mohou inspirovat od sebe navzájem bez ohledu na ideologii, v jejímž jménu se vraždí.
Americký antropolog Scott Atran v rozhovoru vysvětluje, proč by v boji proti terorismu měla hrát větší roli věda a terénní výzkum.
Jak interpretovat prohlášení šéfa syrské pobočky al-Káidy z minulého týdne? A je s ním v souladu jeho mainstreamová mediální reflexe?
Zvěrstva páchaná Islámským státem a al-Káidou postihují především muslimy, až potom Evropu. Na místě je proto solidarita a empatie.
Vazby západního světa na Saúdskou Arábii jsou plné paradoxů. Překážejí v boji s terorismem i při řešení konfliktu v Sýrii.
Islámský stát využívá chaosu, ale pracuje podle jasného scénáře. To, že tomu nedokážeme porozumět, nás přichází draho.
Poté, co kurdské jednotky YPG odrazily útok Islámského státu v Kobani, dostali se islamisté na severu Sýrie do defenzívy.
Válku proti Islámskému státu už nelze vzít zpět. Islamistické radikály přitom paradoxně může posílit a hrozí i možnost, že přeroste v konflikt velmocí.
Americká invaze v Iráku napomohla otevřít staré náboženské rány arabského světa. Za vzestupem Islámského státu však částečně stojí i evropský antiislamismus.