1989 | Deník Alarm

Rozhovor s britským historikem Jamesem Markem o postupné přeměně pozdního socialismu v neoliberalismus, dopadu roku 1989 z globálního hlediska a problému s rasismem.

Nejambicióznějším českým televizním počinem podzimu je minisérie Bez vědomí, s níž se režisér Ivan Zachariáš pokouší zopakovat úspěch tři roky staré Pustiny.

Nová kniha britského historika Jamese Marka a kolegů nabízí globální pohled na události roku 1989. Odhaluje obavy ze sbližování západu a východu Evropy, které sdílely země třetího světa.

V rámci soutěže 30 let svobody v umění u příležitosti oslav 17. listopadu se objeví na citylightech i jména nejbohatších Čechů. Spolek Díky, že můžem chtěl přitom dílo ze soutěže vyřadit.

S americkým politologem Davidem Ostem jsme hovořili o dnešním významu roku 1989 ve středovýchodní Evropě, selháních transformace a nutnosti znovu mluvit o společenských třídách.

O intelektuálním vývoji levice v Československu a o tom, proč dnes marxismus prochází určitou rehabilitací, jsme hovořili s historičkou Kristinou Andělovou.

Co zažívá středovýchodní Evropa v posledních pětadvaceti letech? Odpověď hledá přední maďarský filosof a disident v exkluzivním textu pro A2larm.

Po pětadvaceti letech si pomalu uvědomujeme, že ne pro každého výročí 17. listopadu něco znamená. Stane se z tohoto svátku obdoba prvomájových průvodů?

Období čtvrtstoletí od Listopadu se hodnotí hlavně jako éra nově nabyté svobody. V oficiálním příběhu však hodně věcí chybí.

Heslo listopadu 1989, věta „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, dnes působí jako beznadějné politické dětinství a výraz bezbřehé naivity. Kdo se k němu hlásí? Před čtyřiadvaceti lety to byly miliony lidí. Jedním z výsledků polistopadového režimu je, že většina lidí věří v jeho převrácenou podobu. Režim, který u nás vznikl, vyvrací Masaryka, který tvrdil, že státy […]