„Řetězové maily nikoho nemobilizují. Přikládáme jim větší význam, než mají,“ říká sociolog Císař

Hostem dalšího dílu podcastu Kolaps byl sociolog a politolog Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Foto Alarm

Na Václavském náměstí se co pár týdnů schází demonstrace organizované Jindřichem Rajchlem. Na politickém prostoru, kam se snaží dostat, je už ale poměrně plno. A také Andrej Babiš si někdy osvojuje radikální rétoriku, k vládě je ale kritický také v ekonomických otázkách. Hodně se mluví o vlivu dezinformací, fake news a podobně. A někde se mluví také o šancích ČSSD vrátit se do parlamentu. Nejen o tom všem mluvil v Kolapsu Ondřej Císař.   

Minulý víkend se v Praze na Václavském náměstí odehrála již třetí demonstrace organizovaná stranou PRO Jindřicha Rajchla. Vy ji ale nepovažujete za extra významnou událost?

Záleží, s čím to srovnáme. Pokud to srovnáme s akcemi environmentálního hnutí, tak to vychází jako velká akce. Pokud to ale srovnáme s akcemi odborů, které v minulosti podobné protesty proti vládě organizovaly, tak ty byly mnohem větší. Záleží na tom, s čím srovnáváme. Ale já to jednoduše nepovažuji za velkou událost.

Je podle vás Rajchlovo hnutí v něčem nové?

Na této straně politického spektra už máme různých subjektů hodně. Některé z nich jsou dobře etablované, máme SPD a starší projekty Tomia Okamury. SPD se daří budovat členská základna, což je novinka, dřív to bylo jen kolem Okamury. Vedle toho je celá řada subjektů jako Trikolora a pak je tu historie subjektů, které se objeví, něco zorganizují a nahradí je jiné. Čili mám tendenci to vidět jako jeden z dalších pokusů, které se mohou snažit přetlačovat s SPD o nějakou podporu, ale nevidím v tom nic extra nového.

Dá se říct, co tyto subjekty spojuje, respektive definuje?

Je to autoritářská radikální pravice. Ale nemůžeme politiku vidět jako jednorozměrný prostor, nedá se říkat jen levice a pravice. Proč KSČM říkáme levice, když je to konzervativní strana? SPD má zase ekonomicky v některých ohledech spíše levicový program.

Tyto subjekty se primárně mobilizují na kulturních tématech, která přinášejí otázky spojení s migrací, vztahem k EU. Otázky, které nejsou zařaditelné do ekonomické dimenze. Oslovují programem, který je založený na nacionalismu a autoritářství, takový ten „právo a pořádek“. Ekonomické otázky jsou spojené s velkými politickými stranami, v minulosti to byla ODS na pravici a ČSSD na levici. Toto se proměnilo, ale ty ekonomické otázky hrály zásadní roli a teď budou hrát ještě větší. Strany jako SPD hledají v tomto systému díru na trhu a snaží se artikulovat svou pozici a rozbít rovnováhu založenou na ekonomických otázkách.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.