V Brně zvítězila radikální obyčejnost

Lidovce dovedla v Brně k rekordnímu vítězství úspěšná kampaň, která zcela odvedla pozornost třeba od takové drobnosti, že už městu 12 let vládnou.

Stanislav Biler
Foto: Stanislav Biler

Protřelé stranické struktury ODS před sebe nastrčily novou tvář se starým heslem, že je Brno nejlepší adresa. Nevyšlo to. Ani lidé v Brně nevydrží všechno a do čela města poslali lidovce. Nedostupné a drahé bydlení a město zahlcené auty jsou důsledkem osmi let vlády ODS. Strany, která bydlení řešila především s ohledem na zájem svých straníků a jinak se starala pouze o zájmy developerů namísto lidí, kteří marně hledají dostupné bydlení. Ať už nájemní, či vlastní. 

Brněnské výsledky poskytují drobnou naději na změnu poměrů. ODS voliči trochu vytrestali, ultrapravice pohořela a do vedení města míří více liberálních subjektů.

Co se týče dopravy, fantazie této strany začíná a končí u osobního auta, městského okruhu a parkování ideálně kdekoli. Kamila Zlatušková pak v debatách poněkud „schizofrenně“ přebíhala mezi polohami „ODS dělala všechno nejlíp“ a „Možná by se dalo ještě něco malinko zlepšit“. Jakkoli výsledek ODS jistě zaostal za očekáváním stranických špiček, které si od tahu Zlatuškovou slibovaly více, vzhledem ke všem kauzám ODS a osmi letům u moci je konečných takřka 19 procent solidní výsledek. 

Lidovcům se naproti tomu podařilo přesvědčit voliče, že i když byli součástí vlády města 12 let v řadě, s aktuálními problémy nemají společného vůbec nic. K více než 27 procentům je přitom dovedl širší veřejnosti prakticky neznámý starosta Kohoutovic Jakub Hruška, jehož jedinou výstředností je naprostá obyčejnost. V televizních debatách nezazářil ani nepohořel a ve voličích dokázal vzbudit představu, že na řízení města, jako je Brno, je tohle přesně tak akorát.

Hodně se v uplynulých letech mluvilo o marketingu Babišova hnutí, ale jestli někdo marketing dlouhodobě umí a zkouší stále nové věci, jsou to právě brněnští lidovci. Toho si teď nejspíše poprvé všiml i zbytek země, a to zvláště díky kampani Jana Grolicha, který si došel pro své místo v Senátu hned v prvním kole. Lidovci dokázali jednotlivé kampaně propojit a využít pro dobrý výsledek na všech městských úrovních. Nevyhráli tak jen s Grolichem Senát a s Hruškou magistrát, ale s Chvátalem také největší městskou část Brno-střed.

Brno bylo současně první „velké“ město, které ještě před finálním sečtením hlasů oznámilo rovnou vznik nové vládnoucí koalice. S výjimkou Babišova ANO v ní zasednou všichni – pokud se něco nezmění během povolebního vyjednávání – kdo překročili pětiprocentní hranici. Brno tak čeká další národní fronta, kdy opozici bude vést Václav Trojan, který je současně poslanec a sedí na dalších několika desítkách židlí, takže si lze stěží představit, že by měl čas na jakoukoli důslednou opoziční práci. Nemluvě o jeho kognitivních schopnostech, díky kterým v televizních debatách patřil s přehledem k těm nejslabším a ze všeho nejvíc tak vzbuzoval lítost. Ale taková už je situace Babišova hnutí, které nic lepšího nemá v Brně ani nikde jinde. A proto také ANO dopadlo výrazně hůře než minule. 

To ale není nic proti SPD, které vyhořelo napříč republikou a Brno nebylo výjimkou. Zatímco v minulých volbách získalo SPD v koalici s dalšími extremisty v Brně skoro 10 procent hlasů, letos spadlo pod čtyři. Ještě hůře dopadli jejich vládní koaliční partneři Motoristé, kteří v Brně nezaujali ani tři procenta voličů. A když už jsme u těch, kdo vyhořeli: bývalý primátor Petr Vokřál to tentokrát s Přísahou dotáhl na jedno procento a můžeme tipovat, zda to zkusí zase příště, nebo už mu konečně dojde, že voliči na jeho vzpomínání, jaké to bylo, když byl kdysi dávno primátorem, nejsou tak úplně zvědaví. A nic jiného nevymyslel minule ani letos. 

Nad pětiprocentní hranicí to v Brně bylo asi nejzajímavější. Těsně nad ní nakonec skončilo nové hnutí Za Lužánky, kterému nejspíš pomohla kampaň zdůrazňující, že mají na kandidátce fotbalového fanouška s problematickou minulostí. Přitom víc problematický je třeba bývalý pirát Tomáš Koláčný, který se sice s Piráty loučil se slovy: „Do politiky jsem vstupoval s cílem prosazovat otevřenou, transparentní a odpovědnou správu města…,“ ale reálně proslul spíše opakem a nyní je znovu součástí brněnských zastupitelů.

Jeho bývalé pirátské straně nový název TU Brno a spojení s problematickým spolkem Fakt Brno příliš nepomohly a výsledkem je necelých 7 procent – o fous méně než minule. Největší radost pak mezi menšími stranami mají jednoznačně Zelení, kteří dosáhli prakticky na devět procent, o tři více než v roce 2022. Současně získali přes 17 procent na Brně-střed a jsou tak spolu s ODS druhou nejsilnější stranou. Rozhodně mají nakročeno k tomu stát se stabilním a relevantním politickým subjektem.

Brněnské výsledky poskytují drobnou naději na změnu poměrů. ODS voliči trochu vytrestali, ultrapravice pohořela a do vedení města míří více liberálních subjektů. Situace s bydlením nebo s bezpečností chodců v ulicích je natolik zoufalá, že jakákoli – byť drobná – změna bude úlevou. Totéž se dá říct o adaptaci na klimatickou změnu, kterou Brno pod ODS prakticky ignorovalo, když nepočítáme pár květináčů v ulicích. Skoro cokoli bude vypadat jako pokrok. Až jako revoluce. A pokud se chce Brno ještě v tomto století posunout alespoň na dohled politickým snům a marketingovým heslům, že je nejlepší adresou, pak mu nic menšího než revoluce nepomůže. 

Na druhou stranu bude koalici tvořit změť subjektů a lidí, z nichž někteří spolu mají nevyřízené účty a různé bolístky z minulosti. Ve vedení bude stále ODS se všemi jejími polomafiánskými praktikami a současně bude vedení města opět bez důsledné opozice, takže si nelze vsadit na to, že by kdokoli z hnutí ANO zvládl sledovat a pochopit, co se okolo něj na magistrátu děje. Když bude koalice chtít, může opozici kdykoli rozptýlit pytlíkem bonbónů. Jedna věc je, v jakém složení koalice začne, a druhá, v jakém skončí. Ale nuda Brno nejspíš nečeká. 

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás