Vláda Andreje Babiše jmenovala do Rady vlády pro lidská práva Daniela Blacka, tedy člověka, který chce dospělým lidem zakázat zdravotní péči, kterou si sami zvolí. Kdo je Daniel Black? V podcastu Deníku popsal, jak vyrůstal v Havířově v rodině svědků Jehovových s otcem alkoholikem a matkou, pro kterou byl hřích sex i onanie. Mužské tělo mu prý příbuzní popisovali jako odporné a on ho podle svých slov nenáviděl. Ve škole ho spolužáci kvůli jemným rysům začali šikanovat a nadávat mu do gayů. Přijal to.
Lidská práva nejsou názor, který se do poradního sboru přidá kvůli vyváženosti. Existují právě proto, aby bránila menšinu i tehdy, když se ji vláda nebo většina rozhodne připravit o práva.
V 17 letech odjel za sexuoložkou Hanou Fifkovou do Prahy. Jak později popsal Tereze Matějčkové z Týdeníku Echo, po půl hodině ho označila za jasný případ. V 18 letech podstoupil operativní změnu pohlaví. Hraniční poruchu osobnosti mu psychiatr diagnostikoval až o tři roky později. Deprese a sebevražedné myšlenky, se kterými se podle svých slov potýkal od dětství, s ním podle něj před tranzicí nikdo neřešil.
Dnes o transsexualitě mluví jako o byznysu: doživotní hormony, komplikace, další operace, člověk jako celoživotní kasička. Sexuoložku Fifkovou i celý tým, který mu tranzici schválil, veřejně pranýřuje. Přirovnává to k operaci žlučníku: pokud přijdete s bolestí břicha, je na lékaři, aby poznal, co je skutečná příčina.
Z kadeřníka, který dnes vede vlastní salon na Vinohradech, se mezitím stal profesionální aktivista. Založil organizaci Based Initiative, jejímž přiznaným cílem je legislativní zákaz tranzice bez výjimek. S jejím požehnáním jezdí přednášet na školy a do skautských oddílů, kde varuje děti i dospělé před tím, co nazývá nebezpečným trendem. Když se v únoru sešel na debatě v pražském kulturním centru se senátorkou Vladimírou Ludkovou, tamní Piráti po akci upozornili, že Black si sice na veřejnosti dává pozor na slova, ale organizace, kterou vede, žádnou zdrženlivost nemá.
Ve své opatrnosti navíc Black sám příliš důsledný není. Trans aktivistku Lenku Královou, která se s ním veřejně přela, podle jejích slov opakovaně vulgárně napadá. Sama to komentovala tak, že to vypovídá hlavně o něm a o absenci argumentů.
Ze zklamání kvalifikace
Blackův příběh je skutečný a jeho bolest si zaslouží soucit. Vláda jedno osobní selhání povýšila na odbornou kvalifikaci pro poradní orgán, který má chránit práva všech. Black nemá v ochraně lidských práv žádnou odbornost, jen mikrofon a vlastní bolest, kterou proměnil v politický program. Sexuolog Petr Weiss, který podobné případy dlouhodobě posuzuje, zatím mluví o tom, že nespokojených je po přeměně jen promile všech pacientů. Black není hlas zkušenosti. Je to výjimka, kterou stát povýšil nad pravidlo a spolu s ní i právo veta nad tělem lidí, jichž se jeho příběh netýká.
Vedle Blacka usedá do rady i právník spojený s protipotratovým hnutím a bývalá miss, které soud nařídil omluvit se bývalému manželovi za nepravdivé výroky o jeho genderové identitě. Rada dostala sedm nových členů. Přišli na místa lidí, kteří na jaře z Úřadu vlády na protest proti rušení agend hromadně odešli. Bylo jich zhruba 50.
Jsou to jen tři roky, co Ústavní soud rozhodl, že vynucená kastrace jako podmínka úřední změny pohlaví odporuje lidské důstojnosti a dal zákonodárci rok na nápravu. Pro trans lidi, kteří si tehdy vybojovali aspoň tohle, je dnešní jmenování plivnutím do tváře. Do rady, která má hlídat, aby se něco podobného nemohlo opakovat, usedá muž, kterého k nevratnému zákroku pustili po půlhodinovém pohovoru – a stát z jeho příběhu dnes dělá měřítko pro všechny ostatní. Je to popření toho, co bylo v Česku díky soudu teprve nedávno vydobyto, a šok pro každého, kdo si myslel, že se něco takového už nemůže stát.
Odborné organizace dlouhodobě upozorňují, že omezení přístupu k tranzici zvyšuje riziko duševních potíží a sebevražedného jednání u trans lidí – přesně těch efektů, kterým má rada podle svého názvu předcházet. Lidská práva nejsou názor, který se do poradního sboru přidá kvůli vyváženosti. Existují právě proto, aby bránila menšinu i tehdy, když se ji vláda nebo většina rozhodne připravit o práva. Posadit do takové rady člověka, který chce právo jedné skupiny zrušit, není pluralita. Je to liška v kurníku, který nebyl zamčený.
Autor je sociální pracovník.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás