Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. CDU, strana premiéra Friedricha Merze, se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou.
Patrik Nacher, Zdeněk Hraba, Vladimíra Ludková a další politici se na sítích vyjadřují v tom smyslu, že když mluvíme o AfD jako o pravicově extremistické straně, tak musíme i o Die Linke mluvit jako o levicově extremistické straně. Že je to strana komunistická a extremistická. Jak vypadá v tomto ohledu debata v Německu?
Skoro nevím, jak to mám komentovat, protože je to trochu absurdní. Pokud je někdo zakořeněn v realitě české debaty, kde komunismus začíná u obědů zdarma ve školách, pak je těžké jakoukoliv debatu o umístění na pravolevé ose vůbec vést. Ten nejradikálnější návrh, tedy vyvlastňování, má oporu v německé ústavě a také nejde o nějaké zabavování bytových domů bez náhrady. Něco podobného nakonec existuje i v českém právním řádu. Když se staví dálnice, tak se někomu ve veřejném zájmu za nějakou kompenzaci zabaví pozemek, aby se zde mohlo něco postavit.
Navíc o tom rozhodli Berlíňané sami v referendu…
Ano, je tam i ten demokratický element, že si to Berlíňané a Berlíňanky v roce 2021 poměrně přesvědčivou většinou odhlasovali v referendu.
Pozitivně se tehdy vyjádřilo více než milion voličů…
A ta ostatní opatření Die Linke, o nichž jsme se už také trochu bavili, podle mě nemají s komunismem nic společného. Mluvíme o zlevnění MHD, vyšších prostředcích na vzdělávání, kulturu, mluvíme o ukončování bezdomovectví. Tam skutečně není nic, co by překračovalo nějakou poměrně normální demokratickou sociální politiku.
A co ten extremismus?
Pokud si rozlišíme ty pojmy podle toho, jak jsou zavedeny v politologii, tak je extremismus něco, co je antisystémového.
Tedy proti ústavě a proti demokratickému zřízení.
Přesně tak, tam já u Die Linke opět nevidím vůbec nic, co by nějak útočilo na systém. Všechny ty reformy mají být dosaženy demokratickou cestou. Nejdřív se s nějakým programem vyhrají volby a potom se ten program uskutečňuje. Všechno je to navíc v intencích zvýšení daní, zespolečenštění majetku s kompenzací. Tedy nic, co by pro demokratické zřízení představovalo problém.
Žádná diktatura proletariátu?
Není v tom nic protidemokratického a v zásadě ani protikapitalistického, když už jsem u toho. V podstatě je to nějaká sociálnědemokratická politika, která se v sedmdesátých letech dělala na Západě zcela běžně. Mohli bychom naopak mluvit možná o tom, že ta opatření, která Die Linke navrhuje, jsou poměrně umírněná. O Die Linke se občas říká, že je to radikální levice, což mě upřímně tváří v tvář těm opatřením ani nepřijde. Na zlevnění MHD nevidím nic radikálního.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás