Ve studiu České televize, v pořadu Události, komentáře týdne, představila moderátorka Vladimíra Mlynáře takto: „V devadesátkách respektovaný novinář, s přelomem milénia politik, poslanec, ministr i místopředseda politické strany. Pak manažer.“ Po krátké video reportáži o volbách v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se pak Mlynáře jako prvního zeptala, co říká na tamní drtivé vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
Mlynář nezaváhal a hned v první větě napadl Českou televizi a její rámování AfD: „Vy o AfD pořád mluvíte jako o extremistické,“ řekl. Slovo „extremistická“ přitom ve studiu i v reportáži padlo jen v souvislosti s konstatováním německého Úřadu pro ochranu ústavy, který označuje AfD za „jednoznačně pravicově extremistickou“. AfD se s úřadem soudí a v tuto chvíli není jasné, jak spor skončí – což Česká televize v reportáži zmínila.
Divák veřejnoprávních médií má právo vědět, jak se bývalí blízcí spolupracovníci oligarchů dívají na vzestup krajní pravice v Německu a jak velké pro ni mají pochopení. Bylo by ale dobré říct, kdo tyto lidi platil či platí.
Podle Mlynáře jsou ovšem „ještě větší extremisté než AfD“ němečtí Zelení a strana Levice, které se obě rovněž dostaly do sasko-anhaltského zemského parlamentu. O nich to ale německá civilní rozvědka neříká. To je ale Mlynářovi jedno. Jeho neznervózňuje německá politická strana, která chce zavést policejní oddíly podobné americké ICE, chce se přátelit s Ruskem a opakovaně relativizuje nacismus a nacistické zločiny. Znervózňují ho němečtí Zelení.
PPF nic neznamená
Samy o sobě jsou názory Vladimíra Mlynáře mimořádně zmatené, možná i nebezpečné, ale není důvod, proč by jako názor neměly zaznít v televizi. Zvláště v pořadu, který je poměrně otevřený, byť čas od času poněkud bizarním způsobem. Problém je v tom, že bývalý novinář a manažer, jak ho ve studiu uvedli, byl třináct let v nejužším vedení PPF a jednalo se o jednoho z nejbližších spolupracovníků zesnulého miliardáře a oligarchy Petra Kellnera – tedy toho Kellnera, který vozil Miloše Zemana svým letadlem do Číny, aby tam z titulu prezidenta Česka dělal záštitu Kellnerovu byznysu s predátorskými půjčkami. Stejný způsob podnikání Kellnera vynesl na vrchol i v Česku a zapříčinil pád spousty lidí na sociální dno.
Mlynář si v debatě na České televizi jistě může zanadávat na to, že televize veřejné služby v reportáži považovala za důležité informovat, že podle německé civilní rozvědky je AfD extremistická. Bylo by ale dobré divákům připomenout, pro koho Mlynář roky pracoval. PPF byla v Česku významný politický aktér a stále má politické zájmy. Navíc ještě před pár měsíci byl Mlynář – po odchodu z PPF v roce 2023 – podle vlastních slov stále vázaný konkurenční doložkou. To znamená, že nemohl pracovat pro konkurenci, za což ho firma finančně kompenzovala. Byl tedy nadále placený PPF, i když už jen jako bývalý zaměstnanec. Detaily podobných smluv obvykle nebývají veřejné a doložka může trvat i několik let.
V ČT ale bez problémů prezentují Mlynáře jako nezávislou osobnost, nikoliv jako člověka napojeného na Petra Kellnera, miliardáře s vazbami na množství český politiků a mimo jiné mnohaletého sponzora Institutu Václava Klause. Samozřejmě, divák veřejnoprávních médií má právo vědět, jak se bývalí blízcí spolupracovníci oligarchů dívají na vzestup krajní pravice v Německu a jak velké pro ni mají pochopení. Bylo by ale dobré říct, kdo tyto lidi platil či platí, a netvářit se, že jsou nezávislí.
Tři z pěti
Bývalý manažer PPF Vladimír Mlynář nicméně nebyl jediný zástupce oligarchie, který ve studiu chápavě pohlížel na růst AfD a přitom varoval před Zelenými a Levicí. Podobné pochopení měla Lenka Zlámalová, hlavní analytička Czech News Center, kde drží největší balík akcií český oligarcha Daniel Křetínský. Ani Zlámalová nechápe, proč nasazovat AfD psí hlavu, a po vítězství krajní pravice ve volbách varuje ve studiu před levicovým extremismem, případně se chytá „teorie podkovy“ o propojení levicového a pravicového extremismu. Zápal, se kterým Mlynář a Zlámalová relativizují napojení AfD na různá neonacistická uskupení a obskurní extremistické spolky, je těžko pochopitelný. Spolupráci AfD s Ruskem sice Mlynář odsuzuje, ale… Mimo to v debatě poměrně kuriózně hájil i Petra Macinku, který se nechal nachytat a zúčastnil se rozhovoru s profesionálním trollem Vojtěchem Pšenákem, jenž se vydával za Thomase Pauknera – tedy anonymního mediálního aktéra extrémně populárního na dezinformační scéně. Podle Mlynáře šlo jen o neškodný trolling, o nic vážného. Vážnou situaci z toho dělá zase jen mainstream, který by se měl věnovat něčemu jinému.
AfD v minulosti velmi aktivně podpořil například nejbohatší muž planety Elon Musk, který poskytl spolupředsedkyni strany Alici Weidel unikátní prostor na síti X a který aktivně podporuje krajně pravicové síly usilující o rozpad Evropské unie a útočící na liberální uspořádání. Na to už ale ve studiu řeč nepřišla. Český divák se musí spokojit s nebezpečím z Ruska a vysokým státním dluhem.
Dodejme, že zatímco u AfD nedošlo na emoce, u rozpočtu ano. Moderátorka se ostatně hostů zeptala, zda je výše dluhu „neděsí“. Zdá se, že hrozba návratu fašismu do Německa hosty ani moderátorku zdaleka neděsí tak jako výše dluhu. O rozpočtu následně padlo hodně slov, nikdo ovšem neřekl, že máme jedno z nejnižších zdanění v Evropě a že by bylo dobré to změnit, třeba se podívat na majetky nejbohatších, kteří na rozdíl od zbytku společnosti v posledních, krizových letech dál rychle bohatli. Padlo naopak, že jde o „socialistický“ rozpočet. Není divu. Tři z pěti diskutujících pracují nebo pracovali ve společnostech v majetku českých oligarchů.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás