Ve středu 17. června 2026 schválil Evropský parlament uvolnění pravidel pro rostliny upravené novými genomickými technikami (NGT). Nová regulace má část těchto rostlin vyjmout z dosavadního režimu pro geneticky modifikované organismy (GMO), který stojí na posuzování rizik, sledovatelnosti a označování. Pro zastánce NGT jde o historický krok k inovacím a konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Pro kritiky o oslabení kontroly nad tím, co se pěstuje, prodává a patentuje.
Co jsou NGT a co slibují jejich zastánci?
NGT jsou moderní šlechtitelské metody, které cíleně mění genetický materiál rostlin, živočichů nebo mikroorganismů. Patří mezi ně techniky vyvinuté po přijetí evropské legislativy o GMO v roce 2001, včetně cílené mutageneze, editace genomu typu CRISPR-Cas/CRISPR-Cas9, cisgeneze a intrageneze. Umožňují přidávat, odstraňovat nebo přeskupovat úseky DNA přesněji a rychleji než konvenční šlechtění.
Odborná literatura upozorňuje, že spoléhat se na NGT jako na řešení klimatické krize v zemědělství znamená redukovat odolnost na technickou vlastnost plodiny.
Nová pravidla rozdělují NGT rostliny do dvou kategorií. Kategorie 1 zahrne rostliny s omezeným počtem genetických změn, které by podle regulace teoreticky mohly vzniknout i konvenčním šlechtěním. Po ověření kritérií budou mít podobný status jako běžné rostliny, s výjimkou rostlin tolerantních vůči herbicidům nebo těch produkujících insekticidní látky. Kategorie 2 se bude týkat rostlin s rozsáhlejšími či složitějšími úpravami, které zůstanou pod přísnější regulací GMO, projdou analýzou rizik a budou potřebovat povolení pro uvedení na trh EU. Pravidla se vztahují na evropské i dovážené rostliny. Mimo EU jsou již některé NGT produkty dostupné nebo ve vývoji – například nízkolepková pšenice, brambory odolné vůči patogenům či kukuřice odolná vůči suchu. V EU zatím nejsou k prodeji jako potraviny nebo krmiva povoleny žádné plodiny ani zvířata vzniklá výhradně pomocí NGT.
Zpravodajka návrhu Jessica Polfjärdová označila hlasování za „historické vítězství“ pro evropské zemědělce a budoucnost Evropy. Parlament podle ní zvolil inovace, konkurenceschopnost a potravinovou bezpečnost a umožnil farmářům přístup k moderním šlechtitelským nástrojům. Podobně reagovala Copa-Cogeca, organizace evropských zemědělských svazů a družstev, která bývá označována za hlas konvenčně a agrobyznysově orientovaného zemědělství. Finální schválení označila za „významný milník pro evropské zemědělství“ a zdůraznila, že nové odrůdy mohou pomoci zemědělcům vyrovnat se s klimatickým stresem, škůdci, chorobami i nestabilními výnosy.
Dodejme, že organizace Corporate Europe Observatory, Lighthouse Reports nebo ARC2020 popisují Copa-Cogeca jako jednu z nejvlivnějších zemědělských lobby v Bruselu. Její vliv nespočívá jen ve veřejném zastupování farmářských organizací, ale také v dlouhodobém privilegovaném přístupu k institucím, které formují evropskou zemědělskou politiku, ke Generálnímu ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), poradním skupinám Komise i Radě ministrů zemědělství. Právě díky této pozici měla Copa-Cogeca podle kritiků významně přispívat k udržování statu quo společné zemědělské politiky a k oslabování ambicióznějších environmentálních reforem.
Zásadní odmítnutí
Proti deregulaci se v posledních letech mobilizovala široká koalice ekologických, environmentálních a spotřebitelských organizací a také organizací uchovávajících genovou diverzitu. Hlavním poselstvím kampaně bylo, že nové GMO mají zůstat regulované jako ty dosavadní: podléhat posuzování rizik, dohledatelnosti a označování, aby byla zachována svoboda volby pro zemědělce, šlechtitele, zpracovatele i spotřebitele. Petice #IChooseGMOFree v roce 2022 získala více než 420 tisíc podpisů a podpořilo ji přes 50 organizací ze 17 zemí EU, včetně mnoha českých. Navazující mobilizace v roce 2026 zdůraznila také riziko patentů na osivo – společný dopis europoslancům podepsalo 93 organizací z 18 evropských zemí.
IFOAM Organics Europe, zastřešující organizace evropského sektoru ekologického zemědělství, po hlasování Evropského parlamentu uvedla, že ekologické hnutí „zůstává odhodláno produkovat potraviny bez GMO a bez NGT“. Organizace zároveň varovala, že nová pravidla vyjímají část NGT z klíčových požadavků platných pro GMO – tedy z povinného posuzování rizik, dohledatelnosti a označování pro spotřebitele. Podle IFOAM jde o krok zpět pro biologickou bezpečnost, transparentnost a svobodu volby. Prezident organizace Jan Plagge kritizoval deregulaci s tím, že „údajné přínosy NGT jsou založeny na čisté spekulaci“, a vyzval politiky, aby více sledovali, kdo tyto technologie kontroluje a jaký dopad mohou mít na evropskou potravinovou suverenitu.
Podobně mluví i český ekologický sektor. Jiří Lehejček, předseda České technologické platformy pro ekologické zemědělství, zdůraznil, že nejde o odmítání inovací jako takových, ale o obavu, zda bude možné reálně garantovat produkci biopotravin bez NGT. Prvním problémem je podle něj sledovatelnost a důvěra spotřebitelů. „Pokud budou některé NGT plodiny evidovány a označovány především na úrovni osiva, nikoli v celém potravinovém řetězci, ekologičtí zemědělci nebudou mít plně pod kontrolou šíření přes pyl, příměsi v osivu, sklizeň nebo zpracování. Přesto mohou nést náklady na oddělování produkce, testování i riziko ztráty důvěry v biopotraviny.“
Druhá obava vychází ze zkušenosti s první vlnou GMO od 90. let. „Tehdy se také slibovalo snížení pesticidní zátěže, vyšší odolnost rostlin a řešení produkčních i environmentálních problémů. V praxi se však nejvíce prosadily plodiny tolerantní k herbicidům a plodiny, které posílily závislost na balíčku osivo–chemie a vedly k rozvoji rezistentních plevelů a škůdců. Z pohledu ekologického zemědělství proto nejde jen o technickou otázku, ale o to, zda NGT posílí diverzitu, agroekologii a nezávislost farmářů, nebo naopak prohloubí závislost na patentech, licencích a několika velkých osivářských korporacích.“
Ještě ostřeji reagovala rakouská organizace ARCHE NOAH, která se věnuje ochraně genové rozmanitosti rostlin a osiv. Výsledek hlasování označila za „černý den pro rozmanitost a svobodu volby“ a varovala, že schválený text nahrává agrochemickým firmám, posiluje právní nejistotu a ohrožuje nezávislost evropských zemědělců a šlechtitelů. „Dnešní hlasování je promarněnou příležitostí k ochraně evropských zemědělců, šlechtitelů a potravinového systému před expanzí patentů na osiva,“ uvedl Paul Grabenberger z ARCHE NOAH. Evropský parlament podle něj „nedokázal jasně vymezit hranici proti korporátní kontrole nad genetickými zdroji“.
ARCHE NOAH upozornila, že patenty mohou blokovat přístup k biologickému materiálu potřebnému pro šlechtění nových odrůd a vytlačovat z trhu menší a střední šlechtitele. Jako příklad uvádí patent společnosti KWS na kukuřici, který se vztahuje nejen na osiva, ale i na rostliny a siláž. Podle průzkumu No Patents on Seeds! přitom patenty na osiva odmítá 80 procent dotázaných. „Nevzdáme se. Nejde o nic menšího než o kontrolu nad našimi potravinami,“ uzavřel v tiskové zprávě Grabenberger.
Deregulaci odmítá také European Coordination Via Campesina (ECVC), evropská konfederace rolnických a zemědělských organizací a evropská větev globálního hnutí La Via Campesina. ECVC zastupuje především malé a střední zemědělce, rolníky, rodinné farmy, zemědělské pracovníky a venkovské organizace. Podle této organizace EU oslabila potravinovou suverenitu, ohrozila sektor bez GMO a odstranila klíčové záruky transparentnosti. „Evropský parlament dnes hlasoval proti zájmům zemědělců a občanů a odevzdal svůj hlas nadnárodním osivářským a biotechnologickým společnostem, které již léta usilují o deregulaci GMO a prosazení patentového modelu v Evropě,“ uvedla Alessandra Turco z koordinačního výboru ECVC.
Také ECVC klade důraz na patenty a absenci sledovatelnosti. Obává se, že patentové nároky se mohou rozšířit i na konvenčně šlechtěné rostliny a vytvořit právní nejistotu pro zemědělce, včetně rizika sporů při náhodné kontaminaci. Jean Thévenot z ECVC varoval, že „bez změny patentového práva otevře nové nařízení o NGT cestu k rozsáhlé privatizaci genetických zdrojů hrstkou osivářských společností“, což by podle něj byla „katastrofa pro zemědělskou biologickou rozmanitost a pro rolníky“. ECVC proto označuje nové nařízení za právně i vědecky vratké a vyzývá členské státy odmítající deregulaci, aby se obrátily na Soudní dvůr EU.
Rozhodnutí oslabuje svobodu volby
Odborná literatura upozorňuje, že spoléhat se na NGT jako na řešení klimatické krize v zemědělství znamená redukovat odolnost na technickou vlastnost plodiny. Debaty o biotechnologiích jsou dlouhodobě spojeny s kritikou „techno-fixu“, tedy snahy řešit strukturální ekologické a sociální problémy technologickou intervencí, aniž by se měnily podmínky, které zranitelnost vytvářejí.
Švýcarská Federální etická komise pro nehumánní biotechnologie upozorňuje, že ani nové genetické metody nemění základní problém, protože zemědělské odrůdy budou čelit stále proměnlivějším klimatickým podmínkám. Tento problém podle komise nelze vyřešit prostým „vybavením“ rostlin odolností vůči suchu nebo konkrétním chorobám, protože klíčová je volatilita klimatu. Jen stěží bude možné geneticky upravit jednu odrůdu tak, aby poskytovala maximální výnosy za všech očekávaných klimatických extrémů. Skutečná klimatická odolnost zemědělství proto vyžaduje širší proměnu agroekosystémů: pestřejší osevní postupy, meziplodiny, diverzifikaci plodin, místně přizpůsobená osiva, obnovu půdní organické hmoty, lepší vodní režim krajiny, jemnější krajinnou mozaiku a podporu biodiverzity.
Využití NGT nelze chápat jako náhradu těchto změn. NGT mohou navíc zemědělství dále uzamykat v málo diverzifikovaných monokulturních systémech, které vytváří příznivé podmínky pro vznik nových ohnisek škůdců. Významné je také to, že deregulace NGT otevírá problém informovanosti spotřebitelů. Zatímco osiva NGT-1 budou označena a uvedena ve veřejných databázích, konečné potravinářské výrobky vyrobené z rostlin NGT-1 zpravidla neponesou povinné označení. Spotřebitelé tak mohou vědět, jakou složku jedí, ale nikoli to, zda byla tato složka vytvořena pomocí NGT. Podle kritiků to oslabuje právo vědět a svobodu volby potravin bez GMO nebo bez NGT, což je považováno za skrytou deregulaci.
Problematický je i argument, že NGT jsou nezbytné k „nakrmení světa“. Významná část akademické literatury ukazuje, že globální potravinová bezpečnost není primárně otázkou nedostatku kalorií, ale jejich distribuce, využití plodin, struktury produkce, plýtvání a reálného přístupu k výživné stravě. Část plodin využitelných pro lidskou výživu dnes končí v krmivech, biopalivech či jiných nepotravinářských využitích, zatímco současný systém nadprodukuje obiloviny, tuky a cukry a nedostatečně zajišťuje ovoce, zeleninu a některé zdroje bílkovin. Z tohoto pohledu nelze potravinovou bezpečnost redukovat na technologické zvyšování výnosů jednotlivých plodin.
Nasycení rostoucí populace a pěstování a chov zvířat v době klimatické změny vyžaduje širší proměnu potravinového systému, tedy méně ztrát a plýtvání, zdravější a méně zdrojově náročné stravování, spravedlivější přístup k potravinám a ekologicky šetrnější způsoby produkce. Tíha této proměny však nyní leží z velké části na zemědělcích a změny potřebného rozsahu s sebou nutně ponesou velkou míru rizika a vysoké nároky na přijetí zcela nových postupů a znalostí. Výzvy, kterým dnes zemědělci čelí, je nutné brát vážně. Jako společnost je musíme v této tranzici maximálně podpořit, což se zatím neděje. I proto stále vidíme snahy vyřešit komplexní problémy dílčími postupy, často technologiemi, jako je třeba NGT.
Autor je analytik potravinových systémů.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás