V pondělí rezignoval britský premiér Keir Starmer, který se v poslední době potácel na dně popularity. „Starmer měl od voličů silný mandát, ale nevyužil ho k žádným zásadním reformám. Rozhodl se, že nebude dělat radikální ekonomickou nebo daňovou reformu a řešit problémy Britů. Tím pádem musel dělat nepopulární kroky jako omezení různých podpor. A nesmíme zapomenout na jeho postoj k Palestině, za který schytává obrovskou vlnu kritiky,“ říká Jan Bělíček. V Británii je momentálně Palestine Action označena za teroristickou organizaci, a propalestinské hnutí tak čelí vlně represí. Starmera má nyní v čele Labour Party i v čele vlády nahradit starosta Manchesteru Andy Burnham. „Pokud se Burnham stane premiérem, uvidíme, jestli nebude mít stejné problémy jako Keir Starmer. Je víc doleva než Starmer, ale není to žádný radikál. Pokud ovšem nebude radikálně řešit ekonomické problémy Britů, tak ho dost možná čeká stejný osud jako Starmera,“ říká Bělíček k jeho budoucnosti.
Dalším tématem Studia Alarm byla vlna veder, která z Evropy zatím nejvíce postihla Francii. Nepříjemně horko je ale i v Česku. „O klimatické krizi už dnes nemusíme ani mluvit. My ji fyzicky pociťujeme,“ říká Stanislav Biler. „Mluvilo se o tom, že se musíme přizpůsobit, ale když se člověk projde po Praze nebo po Brně, tak ta města se nepřizpůsobila nijak. Včera jsme v Praze jeli směrem na Braník a v jednom z nejbohatších evropských měst jsme jeli sedmdesát let starou tramvají, který byla rozžhavená do ruda,“ dodává Biler. „Pražská integrovaná doprava dokonce na sítích vtipkovala, že ty staré tramvaje jsou nejlevnější sauna,“ připomněl Bělíček nešťastnou mediální komunikaci v hlavním městě.
„Ve Vídni investovali miliardy do přeměny veřejného prostoru, právě proto, aby se připravili na podobné vlny veder. Žádné nové stavby se tam nemůžou postavit bez zelených střech nebo bez toho, aby zadržovaly veškerou dešťovou vodu, která nesmí zmizet v kanalizaci. Mění povrchy ulic, místo asfaltu používají materiály, které nepřitahují teplo,“ připomíná Biler. „Toto je reálný přístup, změna, která dělá město bezpečnější. V Brně byla největší investice posledních let hokejová hala, což je perspektivou klimatických opatření jen obří ocelová stavba, kolem které je hromada betonu. Jak se tedy česká města přizpůsobují? Nijak.“
Posledním tématem byla veřejnoprávní média a protesty proti Babišově snaze je ovládnout. „Zatím je to velmi jemné, ale překvapilo mě, kolik tam je lidí, jak jsou odhodlaní a jaká je tam atmosféra. Pro Babiše je nepříjemné, že se tomu věnují i světová média. Babiše kritizoval například i šéf Evropské vysílací unie. Čili si myslím, že tam je šance ještě něco změnit. Lidé jako redaktor ČT Jan Moláček mluví o tom, že hodlají udělat všechno, aby obhájili veřejná média,“ říká k tématu Bělíček. „Na akci jsem viděl i mluvčího odborů a lidé mu tleskali, myslím, že to bylo poprvé, kdy takzvaná pražská kavárna takto nadšeně tleskala odborům. Tak to třeba přispěje k rehabilitaci odborové práce v těchto vrstvách společnosti.“
S tím souhlasí i Biler: „Je otázka, jak daleko budou demonstrující ochotni zajít a jak daleko nakonec zajdou. Všem na těch demonstracích musí být jasné, že toto stačit nebude. Myslím si, že se ještě dočkáme vypnutí vysílání a tvrdších věcí. Bez toho se to ubránit nedá. Nejde o nic jiného, než že se Babiš se ta média snaží ovládnout. A pokud možno co nejdřív.“ Podle Bilera se stávka ani protesty nedají chápat odděleně od jiných kroků Babišovy vlády. „Může se tím otevřít prostor pro přeskupení opozičních sil a občanské společnosti a vytvoření vlny, která Babiše nakonec smete. Tak, jako se k něčemu podobnému podařilo přispět Milionu chvilek, což potom smetlo Babiše a dostalo k moci Fialu. Babiš toho dělá hodně na mnoha frontách, které ale nepřitahují takovou pozornost, kdežto televize a rozhlas pozornost mají. Když se různá témata podaří spojit a ukázat, že Babišovi jde o ovládnutí a rozebrání státu, může to být pro Babiše zásadní problém. Boj o Českou televizi a Rozhlas může být spouštěč. Možná teď vyhrají tuto bitvu a zákon si ve sněmovně schválí, poslanců na to mají dost, ale strategicky a dlouhodobě jim to může ublížit.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás