Bezpočet studií se věnuje dopadům jednotlivých chemických látek na plodnost živočišných i lidských druhů a podobné důsledky se sledují v případě klimatické změny. Nová studie tyto poznatky propojuje. Změna klimatu působí současně s plejádou chemických látek, tzv. věčných chemikálií nebo mikroplastů a jejich účinky zesiluje. Výsledkem je pokles reprodukčních schopností všech živočišných druhů, lidi nevyjímaje. O studii informoval například deník The Guardian.
Lidé produkují nezměrné množství chemikálií – každý rok více než dva tisíce zcela nových. Z více než 140 tisíc syntetických chemikálií registrovaných v Evropě je přes tisíc látek klasifikováno jako endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém. Podle autorstva studie je však toto číslo s největší pravděpodobností silně podhodnocené, protože adekvátním hodnocením bezpečnosti doposud prošlo pouhé jedno procento syntetických látek.
Endokrinní disruptory napodobují nebo naopak blokují přirozené hormony v tělech organismů. Mohou se vázat na hormonální receptory nebo měnit aktivitu klíčových enzymů. To vše přitom mohou činit v koncentracích tak nízkých, že je autoři studie přirovnávají k „šepotu, který je dostatečně silný na to, aby přesměroval hurikán“.
Hranice mezi lidským tělem a vnějším prostředím je do značné míry iluzorní. Lidé neustále vdechují, absorbují a konzumují syntetické chemikálie. Tyto látky v kombinaci se změnou klimatu vytvářejí bezprecedentní riziko pro lidské zdraví, především pak v oblasti reprodukce.
Ftaláty, využívané jako změkčovadla plastů, běžně kontaminují potraviny a vodní zdroje. V lidských tělech blokují nebo narušují funkci pohlavních hormonů. U lidí je expozice těmto látkám dávána do přímé souvislosti s deformacemi mužských pohlavních žláz a s prokazatelným poklesem počtu spermií. Přestože jsou tyto reprodukční problémy u lidí i zvířat dobře zdokumentovány, ftaláty zůstávají v průmyslu nadále masivně využívány.
Takzvané věčné chemikálie (PFAS) představují další složku toxického koktejlu. Tyto prakticky nezničitelné sloučeniny se nacházejí ve všem možném od pláštěnek a bot přes potahy sedaček po obaly na potraviny a běžně unikají do vodních toků a zdrojů pitné vody. U lidské populace jsou spojovány se snížením pohyblivosti spermií a celkově s nižší plodností. Relativně novou hrozbu pak představují mikroplasty. Tyto částice již byly detekovány přímo v lidských placentách a vajíčkách. U mužů je jejich přítomnost rovněž dávána do souvislosti s poklesem počtu a pohyblivosti spermií.
Chemické znečištění nepůsobí izolovaně. Účinky se prolínají s dopady klimatických změn. Rostoucí teploty představují fyzikální stresor, který může přímo zhoršovat stavy, jako je lidská neplodnost. Specificky u mužů je teplotní stres spojován se zmenšením objemu semenné tekutiny, snížením celkového počtu spermií, jejich zhoršenou pohyblivostí a s nárůstem počtu abnormálních spermií. Kombinace chemické zátěže a oteplování tak vede k destrukci plodnosti.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás