Když došlo 3. října 1990 ke znovusjednocení Německa, zdálo se, že Němci chtějí jedenačtyřicet let rozdělení a vyhrocených vzájemných vztahů konečně hodit za hlavu. Komunistický režim padl a nebylo nutné se dále zaobírat socialistickým experimentem, který v roce 1949 vznikl na pozadí počínající horké fáze studené války. Země se po desetiletích politických otřesů konečně mohla vyvíjet jednotně a vyjít vstříc světlé budoucnosti. Transformační devadesátá léta ale východním Němcům přinesla především život v nejistotě, úpadek životní úrovně, nezaměstnanost a ekonomické problémy. Hospodářsky se západ a východ Německa po další tři dekády vyvíjely odlišně. Místo fyzické zdi, která rozdělovala západní a východní Německo, vznikla zeď ekonomická.
V poslední době se tyto odlišnosti projevily také ve volebních úspěších krajně pravicové Alternativy pro Německo, která má výrazně vyšší podporu na území bývalé NDR. Veřejné průzkumy prováděné od roku 1990 ukazují, že většina bývalých východních Němců se ve sjednocené zemi cítila jako „občané druhé kategorie“ – dvě třetiny z nich to tak vnímají dodnes. Německo se dosud s východoněmeckou kapitolou svých dějin nevyrovnalo. Dějiny NDR byly brány jako jakási anomálie či tabu, o kterém se raději moc nemluvilo. Podle historičky Katji Hoyer je proto načase, aby se Němci seznámili s dějinami východního Německa a přivlastnili si je coby součást společné historie. Její unikátní knihu Za zdí teď Nakladatelství Alarm připravuje k vydání v českém překladu Ester Žantovské. Můžete si ji pořídit v předprodeji v naší kampani na Doniu. Tímto způsobem nám zároveň pomůžete knihu vydat.
Neočekávejte ale suchý popis politických dějin. Kniha Katji Hoyer se čte jako strhující thriller. Britsko-německá historička vychází z pramenného výzkumu, ale její kniha stojí také na rozhovorech s lidmi různých sociálních skupin, povolání či genderu, kteří prožili velkou část svého života v NDR. Místo strohého akademického popisu tak nechává promlouvat individuální životní příběhy lidí, kteří prožili svůj život v mimořádně nestabilním období německých dějin – od konce první světové války přes hlubokou hospodářskou krizi, nástup Hitlera k moci a zničující druhou světovou válku po následné drsné budování socialismu v padesátých letech, které zpočátku drhnulo na všech frontách. Šedesátá a sedmdesátá léta byla asi jediným obdobím, kdy občané východního Německa mohli konečně pociťovat období stability a relativního blahobytu. Ropná krize a hospodářský šok konce sedmdesátých let pak postupně vedl k rozpadu socialistického bloku a také NDR.
Katja Hoyer sice nijak nerelativizuje represivní charakter východoněmeckého režimu, zároveň ale jen nereplikuje obraz země, která žila ve strachu. Zaměřuje se i na bohatý kulturní život, sociální politiku, sport a každodenní životy obyčejných lidí. Po výstavbě Berlínské zdi v roce 1961, která zastavila hromadný odliv kvalifikované pracovní síly do západního Německa, se situace v zemi stabilizovala. Ambiciózní stavební projekty jako poválečná přestavba berlínského náměstí Alexanderplatz s ikonickou televizní věží i posedlost vesmírným výzkumem a vědeckými objevy vytvářely atmosféru vědeckého pokroku a přispívaly k pocitu národní hrdosti. Sociální mobilita zároveň pracující třídě otevírala dříve nemyslitelné možnosti. Díky plodům její práce se NDR mohla v sedmdesátých letech pyšnit nejvyšší životní úrovní v komunistickém bloku a etablovat se na mezinárodní scéně – vstoupila do OSN a byla respektována řadou zemí po celém světě. Východoněmecké výrobky se vyvážely do Británie i USA.
V knize se například dozvíte, jak NDR nastartovala ve Vietnamu kávový průmysl a proč byla tak výjimečně úspěšná na sportovním poli. Zároveň ale autorka nenechává stranou rozsáhlý a brutální represivní aparát, který měla vláda k dispozici a neváhala jej využít. Nepřehlíží stovky obětí, které padly na hranicích se západním Německem. Pro české čtenáře je kniha obzvláště cenná, jelikož prohlubuje naši představu o zemi, která byla blízkým sousedem Československa a kam řada Čechoslováků jezdila pracovně, za konzumem nebo na brigády.
Pořiďte si knihu v předprodeji na portálu Donio. Podpoříte tím její vznik a díky vybrané částce budeme moci zaplatit férové odměny všem, kteří se na její výrobě podíleli. Nakladatelství Alarm vydává knihy od roku 2022 a usiluje o to, aby každá nová kniha nestála jen na nadšení tvůrců a překladatelů, ale přinášela jim spravedlivé finanční ohodnocení. Koupí knihy v předprodeji nám s tímto naším úsilím pomáháte a zároveň finančně podporujete i existenci naší redakce. Zisky z nakladatelství nyní tvoří 30 procent našich celkových příjmů, a prodej knih je tak naprosto zásadní pro další rozvoj redakce Alarmu. Děkujeme!
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás