Levičáctví se v Česku neodpouští, ani to nejvíc „konzervativní“ 

Málo věcí v české politice je tak málo důležitých jako to, zda bude nebo nebude ekonomka Ilona Švihlíková poradkyní premiéra Andreje Babiše. A podle všeho nebude. Krátká mediální kampaň proti ní zafungovala a ekonomka Švihlíková se oficiální poradkyní nestane. Zůstává otázka, jak to, že byly články v médiích o tom, co všechno v minulosti Švihlíková řekla nebo neřekla a jaké zastává postoje, tentokrát účinné? Ve vládě, kde ministerstvo životního prostředí řídí – byť jen jako speciální vládní zmocněnec – Filip Turek, který za mlada hajloval a je podezřelý z násilí vůči bývalé partnerce a vyhrožuje novinářům. Ve vládě, kde ministrovi Juchelkovi radí homofobní aktivista Jan Gregor z Aliance pro rodinu. A takto by se dalo v případě vlády ANO-SPD-Motoristé pokračovat ještě hodně dlouho. Proč zrovna „levicová ekonomka“ Ilona Švihlíková byla pro tuto vládu „too much“ a skončila ještě dřív, než začala? A proč za to Švihlíková viní média a ne Andreje Babiše?

Víc než desetiletý politický posun do náruče krajní pravice a k bigotním katolíkům a stejně vás média sundají jako kritičku kapitalismu a premiér-oligarcha se vás nezastane.

Jiní poradci a poradkyně prošli bez problémů. Poradkyní premiéra Babiše pro svobodu slova se stala Natálie Vachatová. Vachatová je celkem otevřeně proruská aktivistka a „expertka“. Radit Babišovi jde z pozice analytičky Společnosti pro obranu svobody projevu, tedy organizace, která se sice zaštiťuje svobodou projevu, ale otevřeně sympatizuje s Donaldem Trumpem cenzurujícím vědecká zjištění a méně otevřeně sympatizuje s Vladimirem Putinem, který zavírá nevyhovující novináře. Tato společnost také iniciativně nabídla vládě, že pro ni bude označovat škodlivé neziskovky, které v minulosti hřešily proti tomu, jak vidí svět společnost. 

I v případě Natálie Vachatové se objevily články poukazující na její problematické názory. Novinky.cz popsaly její podporu Ruska po anexi Krymu v roce 2014, kdy Vachatová jakožto členka facebookové skupiny Přátelé Ruska psala o tom, že Putin podcenil Majdan a teď musí útočit. V proruských postojích byla Vachatová konzistentní i v dalších letech. Stejně zůstala konzistentní v kritice neziskových organizací, včetně dotování kulturních akcí typu dokumentární festival Jeden svět. Vítězný film festivalu Pan Nikdo proti Putinovi pak označila za „dokument s jasně protiruským zaměřením…“.

Zjištění médií o Vachatové, respektive jejich publikace, Babišův tým nezviklaly, což není žádné překvapení. Hnutí ANO dlouhodobě čím dál víc napodobuje Orbána a jeho autoritářský, ultrapravicový politický styl. Mediální humbuk rychle opadl a Vachatová může Babišovi s titulem poradkyně pro svobodu slova radit, jak zlikvidovat „politické neziskovky“.

Ten druhý případ

Zatímco u Vachatové byly snahy pisálků marné, v případě Švihlíkové byl účinek mediálních výstupů okamžitý. Babiš chtěl celou záležitost pohřbít s tím, že o ničem neví a že se Švihlíková poradkyní ani stát neměla. Sama Švihlíková svoje nepovolání vysvětlila ve videu na svém youtubovém účtu. Postěžovala si na hnojomety, které ji, jak uznala, okamžitě sundaly. 

Švihlíková působí ve veřejném prostoru už déle než 15 let. Právě její titulování „levicovou ekonomkou“ v médiích dlouhé roky ukazovalo na prekérní pozici levice v českém mediálním provozu – a to i v dobách, kdy jednou ze dvou nejsilnějších stran byla ODS. Pravicoví ekonomové, často navíc zaměstnanci bank nebo jiných soukromých finančních institucí, bývají v českých médiích běžně titulováni jako ekonomové – tedy experti bez postranních úmyslů. Nikdo necítí potřebu poukázat na jejich ideologické pozadí a často také poměrně konkrétní zájmy. Slovo „levice“ znamenalo jednoduše nenormální.  

Švihlíková vždy sympatizovala s Milošem Zemanem. Sympatizovala se Zemanem sociálním demokratem a ideově ho následovala i v dobách, kdy Zeman sociálním demokratem být přestával a začal se čím dál víc vidět v boji proti migraci, islámu a feminismu. Spolu se Zemanem a mnoha dalšími absolvovala Švihlíková dlouhou cestu postupného levicového otevírání náruče krajní pravici, až do fáze takřka splynutí. Tato cesta nebyla úplně přímá a nebyla u všech zúčastněných stejná. Někdo se během této cesty zbláznil a na někoho se zapomnělo. Každopádně Švihlíková se stala jednou ze tří největších tváří spolku Svatopluk, který myšlenkově stál za vznikem nacionalistického projektu Stačilo!.  

Ve Stačilo! plnila Švihlíková roli sympatizující ekonomky. Je samozřejmě otázka, co si myslela o některých tvářích hnutí. Během pandemie covidu Švihlíková celkem výrazně horovala za očkování a vládní opatření v boji s pandemií, zatímco Stačilo! sázelo na kandidátky takové osobnosti jako absolutně pomatenou, zato však sebevědomou dezinformátorku Petru Rédovou, která opatření proti covidu považovala za habaďůru. Na spolupráci s ultrapravičáky ale byla Švihlíková tou dobou už dávno zvyklá. „Konzervativně-levicový” spolek Svatopluk v roce 2024 zakládala společně s Petrem Drulákem a šéfem katolického Institutu svatého Josefa Michalem Semínem. O Semínovi z bohatého repertoáru bigotního ultrakatolíka asi nejlépe svědčí, že psával i na Protiproud Petra Hájka. 

Podobně jako Natálie Vachatová je i Ilona Švihlíková doma na dezinformační ultrapravicové scéně a jejích médiích. Nejen na XTV posledních pár let vyprávěla, že „česká politika prošla absolutní ukrajinizací,“ přičemž do termínu ukrajinizace se jí toho vešlo opravdu hodně. Prakticky všechno, co Fialova vláda udělala. Levicová kritika dostala v tomto jejím podání národnostní a protiuprchlický rozměr. Do toho ale Švihlíková vždy kritizovala odliv zisků z Česka do zahraničí, vliv nadnárodních korporací a tedy – jak poznamenávali novináři – „kritizovala kapitalismus.“

Právě „kritika kapitalismu“ jí nakonec zlámala vaz. V proruských nebo dezinformačních „zásluhách“ se s Vachatovou Švihlíková nemůže měřit. Většina textů také zmiňovala její příslušnost k levici spíš než pevné družby s krajní pravicí. Text na Novinkách v odsudcích její ekonomické kritiky produkoval věty jako: „Chtěla si například ‚došlápnout‘ na banky, které podle ní odlévají zisk z Česka,“ jakoby si Švihlíková odliv zisků vymyslela. Článek o odlivu zisků z Česka právě bankami v zahraničním vlastnictví přitom najdeme i na samotných Novinkách, nejedná se o žádnou undergroundovou informaci.

Ve svém dlouhém videu, kde si stěžuje na média, která ji popravila a zabránila tak jejímu jmenování do funkce poradkyně, se Švihlíková ani jednou nezmíní o tom, že toto rozhodnutí udělal Andrej Babiš. To on ji nechtěl. To on podlehl – jak říká Švihlíková – „hnojometům“ a okamžitě se jí vzdal. Přitom v případě Babišovy vlády hnojomety pálí od rána do večera a s Babišem to většinou zase tolik nedělá. Jeho si ale kritička kapitalismu kritizovat nedovolí. Podle Švihlíkové však za všechno můžou média, která o tom nerozhodují.  

Víc než desetiletý politický posun do náruče krajní pravice a k bigotním katolíkům, přednášky na akcích ultrapravicové, xenofobní a rasistické SPD, zakládání osvětových spolků s pravičáky jako Petr Hampl – a stejně vás média sundají jako kritičku kapitalismu a premiér-oligarcha se vás nezastane. Levičáctví se v Česku neodpouští, ani to nejvíce konzervativní.